Desítku strojních mechaniků a elektrikářů nyní shání například společnost AAM Metal Forming ve Zbýšově a Oslavanech na Brněnsku. „Chybí především vyučení uchazeči, proto často přijímáme nevyučené lidi bez zkušeností a pak je na vlastní náklady vzděláváme,“ uvedla za společnost Markéta Mikušová.

Podle odhadů hospodářské komory chybí na trhu práce v České republice až tři sta tisíc řemeslníků. Přitom si mnohdy vydělají víc než vysokoškoláci. „Firmy mají o kvalitní řemeslníky skutečně enormní zájem a zkušení odborníci tak snadno dosáhnou na plat srovnatelný s odměnou vrcholového manažera,“ zdůraznil viceprezident hospodářské komory Roman Pommer.

50
tisíc korun měsíčně si může nyní vydělat podle hospodářské komory odborník, který dobře ovládá atraktivní řemeslo

Právě peníze motivovaly třeba Michaela Dáňu, který se vyučil autoklempířem. „Dál jsem studovat nepotřeboval, měl jsem dost pracovních nabídek. Byl jsem zaměstnaný jako svářeč pro zahraniční firmu s měsíčním platem do pětačtyřiceti tisíc čistého. Momentálně pracuji v autoservisu a časem přemýšlím o vlastní dílně,“ svěřil se šestadvacetiletý Brňan.

Problém je, že o podobné profese děti na jihu Moravy v současnosti moc nestojí. Nabídka míst na středních školách v kraji převyšuje počty absolventů, kterých je ročně kolem devíti tisíc. „Příkladů o vynikajících výsledcích techniků a manuálně tvořivých pracovníků je poskrovnu a mladé tak nemotivují. Navíc chybí dost informací o tom, co vlastně řemeslné obory představují,“ zdůvodnil zástupce ředitele Střední školy stavebních řemesel Brno-Bosonohy Miloslav Knapil.

Žáci se podle ředitele Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Kuřimi na Brněnsku Vojtěcha Novotného hlásí na řemeslné obory spíš kvůli špatným známkám. „Dětem připadají učňovské profese špinavé a namáhavé. Většinou si je nevyberou kvůli zájmu o obor, ale slabým studijním výsledkům,“ upozornil Novotný.

Zajistit si zaměstnance do budoucna se firmy snaží už na školách. „Na studenty si mohou uplatňovat daňové odpočty. Odbornou praxi firmy navíc platí z různých projektů a dotací,“ popsal výhody ředitel Regionální hospodářské komory Brno Čeněk Absolon.

Společnosti podporují zájem o technické obory třeba prospěchovým stipendiem. „Jde až o devadesát tisíc korun pro studenta,“ vyčíslila Mikušová.

Prohloubit spolupráci mezi firmami a odbornými školami má také současná kampaň hospodářské komory remeslosevyplati.cz.