Na nádvoří tamního zámku před časem odborníci ze společnosti Archaia objevili pozůstatky vodního hradu. Dnes už jsou schopni téměř kompletně zrekonstruovat jeho polohu.

„Na mnoha místech jsme našli dřevěné prvky stavby, což je skutečně unikátní. Díky blízkosti řeky Moravy je v místě vysoká spodní voda. Charakter půdy zabraňoval přístupu vzduchu. Proto se všechno zakonzervovalo. Dřevěné části stavby jsou staré kolem sedmi set až sedmi set padesáti let,“ uvedl Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia.

Objevené části stavby byly postavené bez jediného hřebíku. Odborníci tak mohou rekonstruovat, jaké technologie tehdejší lidé používali. Díky technice zvané dendrochronologie mohou také ze způsobu řazení letokruhů datovat, kdy byly použité stromy, šlo převážně o duby, poražené.

„Takto získaná data nám potvrzují domněnky o stáří hradu a tím i to, že ho skutečně nechal postavit Sudomír z Veselí. Stromy ukazují například na letopočty1253 či 1248,“ upřesnil Dejmal.

Původní hrad stál jinde než se dříve myslelo. První zmínka o něm je z roku 1256. Šlo o vodní hrad. Stál na okrají nádvoří současného zámku a pokračoval pod severním křídlem. Zasahoval dokonce dál mimo zámek přes současnou lagunu před ním a končil někde u náspu u silnice na Bzenec. Jeho jádro bylo asi třicet krát padesát metrů.

Nálezy archeologů pochází z druhé poloviny třináctého století až první čtvrtiny čtrnáctého. Našla se například chlebová pec, která patřila k tehdejší pekárně. Mezi drobné ale vzácné nálezy patří tehdejší nástroj na hřebelcování koní, srp na obilí, podkova, klíč, koňské udidlo, ostruhy, kožená podrážka boty či takzvané ježky. Ty se rozhazovaly do trávy jako nášlapné nástrahy, aby odradili dobyvatele.

Sudomír z Veselí dostal území Veselska od Přemysla Otakara II. Šlo o hranici s Uhrami, kterou bylo potřeba hájit. Měl oblast obsadit lidmi a zároveň postavit hrad.

Nalezené hroty šípů jen potvrzují, že ten byl vlastně kvůli válkám s Uhry permanentně obléhán. „Dobýval ho Matůš Čák Trenčanský, Jan Lucemburský či Matyáš Korvín,“ uvedl Dejmal.

Kopat budou archeologové na nádvoří do konce prázdnin. Pak se budou účastnit i prací na rekonstrukci zámku. Co všechno bylo či bude nalezené na nádvoří, se stane součástí expozice, která bude pravděpodobně v objektu galerie u zámku. Tam budou k vidění i další věci, jako objevené historické pohlednice či archivní materiály z Moravského zemského archivu.

Za pomoci Památkového úřadu v Brně se dohledává i původní mobilář zámku. „Podle získaného seznamu jde přibližně o čtyři stovky historických předmětů. Měly by být zachované v depozitářích zámků po celých Čechách a Moravě,“ uvedl Jiří Soukup ze Studia Anarchitekt, které má projekt přestavby na starosti.

Dokončení přestavby by mělo být v roce 2012 a vyjde investora na více než tři sta milionů korun.