Útočiště v něm mají ptáci, hmyz i další organismy, a tímto azylem bude dlouhodobě. Stejně označené stromy mají totiž zůstat na místě až do úplného rozpadu. Zároveň jsou tak součástí obnovy hospodářských lesů v okolí Ždánic, kterou zahajují pracovníci Lesů České republiky v polovině října. Přitom předchozí kroky státního podniku ve Ždánickém lese si našly i odpůrce, včetně petice, kterou se podepsaní na jaře stavěli proti kácení zdejších zdravých buků.

Pracovníci Lesů České republiky v pondělí přiblížili novinářům i s ukázkami přímo mezi stromy aktuální postup při maloplošném podrostním hospodaření s podporou přírodních procesů. „Lesy obnovujeme clonným způsobem, takže je postupně prosvětlujeme. Začínáme přípravnou sečí, která podpoří plodivost stromů a umožní růst malých semenáčků,“ sdělil výrobně-technický ředitel Lesů ČR Libor Strakoš s tím, že následně mají rostoucím mladým stromkům ustoupit ty staré, a to kvůli dostatku světla a vláhy. Cílem má být vytvoření podmínek pro růst lesa různorodého, a to jak druhově, tak také věkově a výškově.

Takto byl monopost Formule 1 vystavený předloni v Ostravě.
V kůži mechanika F1. U Devíti křížů na D1 si můžete zkusit výměnu kol formule 1

To má pak zlepšit jeho odolnost vůči klimatické změně a podpořit pestrost druhů, tedy nejen buky, ale také duby zimní a letní, modříny či javory. Jak připomněl Strakoš, obnovu lesů na tomto území zahájili před pěti lety. Nyní je čekají práce území o rozloze patnácti hektarů. Přímo na místě pak začala přípravná fáze obnovy, tedy odtěžení, už letos. „Bylo odebráno asi třicet procent porostní zásoby. K těm dospělým porostům, které tady jsou, se pak dostane světlo a začnou více plodit. Zároveň dostanou světlo a prostor i mladé stromky, které tady už vyrostly,“ přiblížil Ondřej Pecháček, vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR.

Ty chystají druhou fázi obnovy za dva roky, kdy prosvětlí další část lesa, a to poté, kdy lesníci odeberou dalších dvacet procent dřevní zásoby lesa v horní a dolní části. „Nikdy ne všechno. Mateřský porost chrání clonou ten mladý do té doby, než si budeme jistí, že dokáže odolávat extrémům za horkých letních dnů,“ pokračoval Pecháček s tím, že závěrečná fáze přijde na řadu za šest až sedm let. „V tu chvíli budou mít zdejší buky čtyři až pět metrů a my pak dotěžíme zbývající část porostu, kde ale budeme ještě nechávat tak zvané biotopové stromy, které budou sloužit ke zvýšení ekologické hodnoty hospodářských porostů,“ vysvětlil Pecháček.

Areál Bukovanského mlýna, nejpopulárnější TOP vinařský cíl roku 2023.
Bukovanský mlýn mezi elitou. Nově panuje nejpopulárnějším vinařským cílům

Do konce roku mají mít státní lesy vytypovaných v Česku asi deset tisíc takových stromů a do dalších dvou či tří let pak zhruba čtyřicet tisíc. „Tyto stromy lesníci záměrně vyznačují dostatečně daleko od cest, aby nikoho neohrozily,“ podotkla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Zároveň její kolegové upozornili na to, že bez zásahů a kácení by došlo k degradaci lesa. „Porosty by se začaly rozpadat, plně zapojený porost by přestal mít dostatek živin, vláhy, koruny by začaly prosychat a padat a zároveň by podrost neměl dostatek světla a životního prostoru, aby se mohl vyvíjet. Možná by se ve finále dostal do této fáze, ale netrvalo by to deset let, ale padesát let a samozřejmě s tím, že by les byl nebezpečný pro veškeré návštěvníky,“ nastínil Pecháček.

Těží zhruba třináct tisíc kubíků dřeva ročně

Jak ukázali lesníci ve Ždánickém lese, tak zdejší statné buky mají kolem sto šestnácti let a s jejich obnovou by měli začít zhruba ve sto deseti letech, aby ji do sto dvaceti až sto třiceti let stáří mateřského porostu dokončili. S výsadbou těchto starých buků tak začali ještě Lichtenštejnové. Právě s těmi se také zástupci českého státu soudí, a to také o zhruba devadesát procent lesů ve Ždánické lese. „Doposud nebylo rozhodnuto. Zatím k tomu nemůže žádné informace říct, protože nevíme, jak to dopadne. Jsme mírně optimističtí, ale bohužel spor běží,“ doplnil ředitel Libor Strakoš.

Státní lesy tady tak těží zhruba třináct tisíc kubíků dřeva ročně. „To je zhruba třicet procent potenciálu, který tu můžeme těžit,“ podotkl vedoucí zdejšího polesí. Jak ho doplnil Strakoš, zároveň tady lesníci nepostupují holosečným způsobem. Paseky vznikly po těžbě kůrovcem napadených smrků.

Zdroj: Deník/Petr Turek

Přiblížení postupů státních lesníků zástupcům médií vyvolalo také reakci iniciativy Živý les pro živý region, která zorganizovala na jaře petici kvůli nesouhlasu s prováděním plošné holosečné těžby ve zdravých listnatých porostech, která podle ní vede k rozsáhlým změnám ve struktuře a složení lesních porostů a žádala změnu hospodaření Lesů ČR. I na dopoledne představenou formu obnovy státními lesy zamířilo z iniciativy řada výtek. „Všude, kde probíhá tato takzvaná obnova, tedy plošné kácení zdravých a stabilních listnatých porostů, došlo k negativnímu zásahu do výše uvedených hodnot a funkcí lesa. Obnova do stejně vzrostlého lesa bude trvat minimálně sto let a bude vyžadovat práci nejméně tří generací lesníků,“ stojí v pondělním prohlášení iniciativy.

Navíc je tato obnova podle iniciativy mimořádně riziková kvůli narůstajícím dopadům klimatické změny. „Kvůli změně klimatu dochází k posunu vegetačních stupňů, to znamená, že buk bude postupně chřadnout a odumírat, naopak bude přibývat dub a další perspektivnější druhy. Současná obnova však vede k masivnímu nárůstu mladých bukových porostů, které zde často vytváří monokulturu. Obnovené porosty jsou stejnověké, mají homogenní strukturu a převažuje v nich buk. Takový porost je velmi nestabilní a může se plošně rozpadnout tak, jako byl plošně založen. Příkladem území, kde již tento problém vyvstal, je Slovensko, kde vloni kvůli suchu začaly usychat mladé bučiny,“ přiblížilo sdružení Živý les pro živý region v komentáři, s nímž Deník seznámila členka iniciativy a kyjovská přírodovědkyně Zuzana Veverková. Zásadní je podle ní fakt, že buky se mají přirozeně obnovovat na malých plochách.