V současné době nesmí rozloha hlavního objektu přesahovat padesát metrů čtverečních. Radní se situací zabývali na své nedávné schůzi a někteří z nich byli pro navýšení až na jednou tolik. Lidé, kteří dokonce loni sepsali petici, se ve středu domáhali nárůstu alespoň na pětasedmdesát metrů čtverečních. „Je tam spousta starších lidí, i invalidních, kteří  nemohou stavět do výšky. Pokud se zvýší výměra, mohou postavit nižší a rozlehlejší domy, které také lépe zapadnou do okolí," uvedl člen středeční delegace a koordinátor petice Igor Gottgeisl.

V oblasti jsou podle něj i více než tisícimetrové pozemky, proto by s rozměrnějšími stavbami neměl být problém. „Navíc po nás chtějí, aby se do zastavěnosti započítaly i schody do sklepa, terasy a přístřešky," postěžoval si Gottgeisl.

Požadavky ovšem nedopadly na úrodnou půdu. „Vyslechl jsem si jejich argumenty, které do jisté míry chápu. Jako rekreační oblast a zahrádky to však není plocha určená pro bydlení. Padesát metrů čtverečních přízemního objektu včetně využitého podkroví mi přijde dostačující. Jde vlastně o velikost většího bytu," vyjádřil se vedoucí odboru rozvoje města Dalibor Novák.

Poukázal na to, že například v Lužicích jdou v zahrádkářských lokalitách opačným směrem. „Zmenšili tyto objekty z padesáti na pětadvacet metrů čtverečních," upozornil vedoucí.

loňský vývoj12. května – vložená územní studie, kterou se oblast pro rodinnou rekreaci v lokalitě Za Hřbitovem dostala pod označení zahrádkářská osada
16. července – petice majitelů proti územní studii
15. prosince – odpověď zastupitelstva s tím, že plochy uvedené ve studii jako zahrádkářská osada budou rekreační oblastí

Podle Gottgeistla majitelé parcel po změně vedení radnice očekávali, že se limity zruší nebo zvýší. „Je nenormální, jaké omezení pro tak velké pozemky platí. Lokalitu navíc nelze jinak využít kvůli ropovodům. Ve čtyřsetmetrovém ochranném pásmu nemůže být nic jiného než pole nebo rekreační využití. Půda je tam přitom špatná," sdělil koordinátor petice.

Místostarosta Vítězslav Krabička doporučil, pokud to půjde, stěžovatelům vyhovět. „Nejsem proti pětasedmdesáti metrům. Jde o budoucí rozvojovou zónu, musí se proto prověřit, jestli je tam možné i celoroční bydlení. Podobná situace v minulosti nastala na Výhonu a dnes jsou tam i rodinné domy," řekl místostarosta.

Vedoucí rozvoje Novák se domnívá, že pokud se Za Hřbitovem povolí větší objekty, oblast lidé budou využívat ve velké míře k bydlení. „Může tak vzniknout tlak na řešení infrastruktury, včetně cest a chodníků. Přitom lokalita není k bydlení vhodná, je odříznutá od města. A propojit ji není reálné," uvedl vedoucí.

Aby oblast oficiálně sloužila pro bydlení, musela by projít změnou územního plánu. Lidé v lokalitě Za hřbitovem se začali bouřit loni v květnu a červnu. Tehdy zjistili, že se jejich rekreační objekty dostaly kvůli nové územní studii do plochy zahrádkářské osady. Museli se tak obejít bez hřišť, bazénu a garáží a jejich hlavní stavby mohly mít výměru do čtyřiceti metrů čtverečních. Následně si majitelé vymohli alespoň zastavěnost o deset metrů větší. V prosinci jim zastupitelé zaručili přesun lokality do rekreační oblasti.