„Přijela k nám kontrola z krajské veterinární stanice, jestli zvířátka netýráme. Byli moc spokojeni a nakonec sami nabídli, že bychom mohli být oficiální záchrannou stanicí. Navíc nám sousedé poskytli svůj nevyužívaný pozemek, takže nyní máme i dostatečně velké prostory,“ řekla Zdeňka Čajková. Úřední papír ještě do Vracova nedorazil, ale to by měla být prý už jen otázka dnů.

Vracovská stanice se specializuje na srnčí zvěř, ale poradí si i s jinými druhy. Dříve už vychovala nejednoho zajíce či divoké prase. Momentálně má dokonce i vlastní přírůstky. Přítomnost srnce mezi samičkami nezůstala bez odezvy. V nákupu manželů Čajkových se tak v těchto dnech nejčastěji objevuje mléko.

„Dříve nám litr vystačil na tři dny, teď nám na stejné období nestačí osmilitrové balení. Srnečkám to navíc musím zahušťovat smetanou,“ směje se zachránkyně lesní zvěře a přidává několik rad, jak se při nálezu mláděte zachovat.

„Pokud není jasné, že zvíře je zraněné, třeba kvůli napadení nějakým predátorem, rozhodně je nikam neodnášíme, ani na něj nesaháme. Měli bychom si být jistí, že je opuštěné. Pokud mají lidé možnost, měli by se na místo vrátit po několika hodinách,“ radí Čajková.

Když mládě zůstane samo, nikam se nevzdálí a čeká na návrat matky. Někdy to trvá i půl dne. Když i po takové době lidé znovu zvíře najdou na stejném místě, mohou konat.

Měli by mládě zabalit do ručníku nebo deky či umístit do krabice, protože při volném stání by se při jízdě autem mohlo zranit. Manželům Čajkovým se u převozu srn osvědčilo zavazování očí. Zvíře se tím uklidní. Pokud se lidé nerozhodnou k transportu do záchranné stanice, neměli by zbytečným saháním či hlazením na mláděti nechávat svou pachovou stopu. Tím riskují, že matka si potomka nevezme zpět.

V každém případě by se k srnce lidé neměli blížit zezadu. I mladá zvířata prý mají v zadních nohou velkou sílu a mohli by dobrodince zranit.
„Když přijedou do Vracova, najdou nás. Čajkovi, co mají doma srnky, jsme tu jediní,“ usmívá se paní domu. Zvyklá je i na noční buzení. Například nejslavnější odchovankyni, srnku Elišku, která hrála i v reklamě, jí lidé přivezli v jednu hodinu ráno.

V nejbližší době by také záchranná stanice měla mít webové stránky, kde zveřejní možnosti kontaktování či rady pro lidi.

Jinou možnost, kam opuštěné mládě zavést, lidé dnes na Hodonínsku nemají. „Pokud vím, jen v Miloticích je něco podobného pro dravé ptáky. Jinak široko daleko nic,“ pátrá v paměti Čajková.