Téměř přes celou republiku přicestoval zdokumentovat o téměř dvěstě let starší artefakt. Musel pro něj ale až do kostelní věže. Právě tam totiž visel renesanční zvon ulitý Filipem Konvářem léta páně 1558. „O vyškovských konvářích a zvonařích Filipovi a Janovi je bezpečně známé pouze místo a období jejich tvorby, a to pouze na základě několika málo dochovaných zvonů z jejich produkce. Jeden z nich je právě ten archlebovský,“ přiblížil důvod své návštěvy kampanolog Jan Srovnal, který se specializuje hlavně na středověké a raně novověké středoevropské zvonařství.

Právě v dějinách moravského zvonařství se řada odborných prací zaměřuje na zvonařské dílny ve městech, jako jsou Brno či Olomouc. Souborné zpracování tvorby vyškovských zvonařů Filipa a Jana, kteří působili ve druhé polovině šestnáctého století, ale zatím chybí. „V dosavadních pracích se objevovaly pouze kusé, neúplné či chybné údaje,“ podotkl historik zvonařství.

Po těchto vyškovských zvonařích se dochovalo pouze sedm známých exemplářů, které ulili pro Němčice u Sloupu, Knínice u Boskovic, Kroměříž, Jejkov (dnes v Třebíči), Staré Hvězdlice (okr. Vyškov) a Lipovec (okr. Blansko) a právě Archlebov. „Ačkoliv po umělecké stránce nebyla tvorba těchto venkovských zvonařů příliš progresivní a ani se nevymykala běžné soudobé úrovni, přesto vykazuje některá pozoruhodná specifika a jejich zvony představují vzácný doklad umělecké úrovně na Moravě druhé poloviny šestnáctého století,“ upozornil rodák ze Zábřehu na Moravě.

Podle něj kvalitu zvonů nepochybně ovlivňoval fakt, že oba umělečtí řemeslníci nebyli specializovaní zvonaři. „Byli převážně konváři, jak se sami v nápisech označují. Ti se zabývali na prvním místě tvorbou různých nádob a jinou kovoliteckou činností. Odlévání zvonů jen doplňovalo jejich široký záběr,“ upozornil Srovnal s tím, že v konkurenčním prostředí nemohli významně soupeřit se specializovanými zvonaři z Brna a Olomouce. Přesto byla po jejich zvonařských výrobcích trvalá poptávka.

Archlebovský zvon má dolní průměr sedmapadesát centimetrů a na jeho čepci obíhá jednořádkový český nápis humanistickou kapitálou: Milujte spravedlnost, kteříž soudíte zemi a myslete o pánu bohu. „Na zvonech od Filipa Konváře jsou někdy použity různé kruhové medailony s biblickými výjevy, a téměř vždy jsou tam starozákonní citáty. Šlo v této době a oblasti o poměrně rozšířený druh plastické výzdoby zvonů,“ soudí historik.

Podle něj byla v té době i úroveň zvonařského řemesla jiná na Moravě a v Čechách. „U zvonařů z Čech se poněkud výrazněji projevovalo nejen odlišné náboženské cítění, kdy Morava byla více katolická oproti husitským Čechám, ale i větší bohatství tamějších měst. A hlavně zvonaři z Čech byli více inspirování častějšími kontakty s uměleckou a řemeslnou tvorbou německých zemí,“ dodal Jan Srovnal. Po Archlebovu navštívil další zvon ve Starých Hvězdlicích na Vyškovsku.