Co bylo podle vás nejhorší? A jak se s tím daří městu vypořádávat?
Rozsah této přírodní katastrofy byl obrovský a škody i v našem městě byly veliké. Velice důležitý byl primární zásah hasičů a celého integrovaného záchranného systému. Brzy přišla neuvěřitelná dobrovolnická pomoc z celé republiky. Hned po tornádu byl aktivovaný krizový štáb, jehož činnost postupně nabírala na obrátkách. Už v první fázi zajišťoval evakuaci klientů S-centra, což znamenalo zajistit autobusy i náhradní ubytování. Začala se také zajišťovat strava pro zasaženou oblast. Asi vůbec to nejtěžší bylo zorientovat se v tom, co se stalo, v rozsahu katastrofy a určit jaké jsou priority.

Když nyní poskočíme o dva měsíce dál, na co se lidé nejčastěji ptají? S čím chtějí pomoct?
Někteří už střechy, které byly asi nejvíce poničeny, mají opravené. Někde se opravují. Někdo na opravy čeká. V současné době je v zasaženém území nedostatek stavebního materiálu. Čím specifičtější materiál, tím je to náročnější. Jsou dlouhé čekací lhůty. Samozřejmě chybí i odborné ruce. Stále je ještě poptávka po dobrovolnících, hlavně v obcích. I když to není v takové míře jako na začátku. Nyní tedy jde hlavně o stavební materiály a odbornou, řemeslnou pomoc.

Městu se podařilo rozjet i finanční pomoc z veřejné sbírky jak první fázi, tak teď nyní navazující druhou. Můžete je trochu přiblížit?
Hned několik dní po tornádu jsme začali sbírat žádosti od lidí se zasaženými domy. Těm jsme vypláceli okamžitou padesátitisícovou pomoc. Následovala další peněžní pomoc dvě stě tisíc pro ty, kterým musel být dům zdemolován. U nás v Hodoníně se to týká šesti domů na Pánově a jednoho ve Finských domcích. Nyní sbíráme podklady od všech občanů zasažených tornádem, kteří mají na základě znaleckých posudků škodu vyšší než dvě stě tisíc korun, a to nejen co se týká rodinných a bytových domů, ale i od postižených podnikatelů. Shromažďujeme také žádosti o finanční pomoc od lidí s poškozenými nebo zdemolovanými auty.

Hodonín patřil, snad i zůstane, jedním z měst s nejzelenějším katastrem. Jak v tomto ohledu bojujete s následky tornáda?
Bohužel tornádo si u nás v Hodoníně vybralo velkou daň na lese, příměstském lese i na zeleni, která byla ve vnitroblocích bytových domů hlavně v části Bažantnice. Tam intenzivně pracujeme a začínáme pozměňovat připravované projekty. To se týká příměstského lesa a lesoparku. Padla tam polovina lesa. Nicméně to nevzdáváme. Právě komunikujeme s různými nadacemi, kde bych hlavně zmínil Proměny Karla Komárka. Připravujeme jak rozdělit dané území, které lokality začít osazovat hned a které budou muset projít nějakou koncepční studií. Cítíme hlavně z Bažantnice, že lidé chtějí navrátit zeleň co nejdřív. Les by se měl ze zákona dosadit do dvou let. Ohledně vnitrobloků bychom chtěli s místními komunikovat. Je to jedno z míst, kde bychom chtěli přednostně, už na podzim, začít vysazovat a vracet zeleň, aby se tam lidem líbilo a mohlo dobře žít.

Padla zmínka na pozměnění připravovaných projektů. Jedním z nich je i stadion U Červených domků, který tornádo také poničilo…
Vzhledem k tomu, že se ve studii pracovalo i se zelení, která byla v areálu i v okolí, budeme se na radě města bavit o rozšíření zadání architektonické kanceláři, která na projektu proměny a obnovy areálu již několik měsíců pracuje, právě o zasažené území v okolí stadionu. S obměnou sportoviště počítáme. Vhledem k tomu, že kvůli tornádu byla zdemolovaná nízká tribuna , tak např. přemýšlíme, že bychom atletický ovál rozšířili na osmidráhu, aby splňoval parametry pro pořádání nejvyšších soutěží. Po sportování je v Hodoníně hlad. Chceme, aby byl areál funkční, kvalitní, co nejvíc moderní, a aby byl využíván co největším počtem obyvatel našeho města.

Přecházím už částečně k novým investicím. Trochu s tím souvisí sousední areál zoo, což je zatím v Hodoníně největší tahák pro turisty, minimálně ty jednodenní. U něj by měl být nový útulek pro psy. Jaký je ale výhled pro poničenou část od Červených domků a parkoviště? Je tady i dlouhodobý projekt modernizace s novými pavilony, kde jde nejen o desítky, ale až stovky milionů korun…
Ano, modernizace zoologické zahrady je plánovaná i bez tornáda. Je to velký projekt v řádu stovek milionů. Bude postupovat po pavilonech, po etapách. Nicméně k zoologické zahradě patří psí útulek, který byl smeten tornádem. Ten se musí vystavět nový. Co se týká poškození, tak naštěstí tornádo neprošlo celou zoologickou zahradou, bylo by to fatální pro její budoucnost a hlavně zvířata. I tak jsou tam poměrně velké škody. Potřebujeme zoologickou dostat co nejdříve do správné kondice, aby se lidem stále líbila a byla pořád hojně navštěvovaná. Pak bychom navázali na postupnou obnovu, s níž už jsme začali výstavbou provozní budovy a gastro zařízení. Teď jsme ve stádiu, kdy připravujeme hlavní vstup včetně sociálního zázemí pro návštěvníky.

Zmínil jste parkoviště vedle učiliště, tam se plánuje také nějaká obnova? Přece jenom nyní je to tam o to smutnější, když člověk vidí rozbořenou hájenku a podobně…
Bude to právě na diskusi s projektanty a architekty i u lesoparku. Jedno parkoviště je vedle hájenky, kudy prošlo tornádo a kde pak byla deponie kalamitního dřeva. Druhé je pak mezi sportovní halou a areálem U Červených domků. Tam je to nyní jedna velká planina. Celé toto území chceme probrat s projektanty, aby se území stalo co nejrychleji obnoveným a co nejlépe využitelným. Samozřejmě v této části Hodonína hned nedocílíme toho, na co jsme tam byli všichni zvyklí, na prostředí s krásnými vzrostlými duby. Toto bude trvat desítky let. Obnovu konzultujeme s odborníky, aby tam byly stromy a zeleň, které se tam ujmou a které sem patří a budou snášet i současné klimatické podmínky a budou odolné. Věřím, že se přeměna bude lidem líbit.

Odbočím sice už zcela k investicím, ale zůstanu ve stejné lokalitě. Jedna z dlouho odkládaných investic je lávka přes silnici I/55. Vypadá to, že se s ní už konečně začne? V jaké je to nyní fázi?
Za nás určitě nebyla odkládaná. Ihned po nástupu jsme vnímali, že občané chtějí tuto lávku a bezpečný přechod přes rychlostní silnici. Několik let se na tom pracuje. Pro ty, kteří se na ni těší, mám dobrou zprávu. Lávka je vysoutěžená a zatím jde vše podle plánu, takže by mělo být hotovo v letošním roce před Vánocemi. Příští cyklistická sezona, houbařská i za vycházkami může začít od příštího roku. Jsem rád, že se nám to takto podařilo dotáhnout a věřím, že se lidem bude lávka líbit a budou ji hojně využívat. Nyní to bereme také tak, že se tudy lidé dostanou přes silnici I/55 do tornádem nezasaženého lesa.

Ten hlavní důvod je ale bezpečnost…
Jednoznačně. Lidské životy tam už historicky vyhasly. Od začátku dáváme bezpečnost občanů na první místo. Na veřejném fóru to bylo občany vyhodnoceno jako priorita, a od té doby se na přemostění začalo intenzivně pracovat. Vypořádat jsme se museli například i s požadavky na ochranu životního prostředí, kvůli chráněným broukům.

Když zůstaneme na pětapadesátce, tak i tady přímo na radnici bylo letos jednání o dalším postupu dálnice D55. Jaké máte aktuální informace k tomu, jak by měla ulehčit dopravě v okolí Hodonína?
Myslím si, že současná I/55 je u Hodonína celkem stabilizovaná kromě sjezdů a výjezdů hlavně na křižovatce směrem na Ratíškovice. Tam je to komplikované. Intenzivně jednáme s ŘSD Brno. Podařilo se nám s nimi dohodnout, že tam vybudují kruhový objezd. Od Zlína výstavba i příprava dálnice pokračuje. Jsou tady ale i kritická místa, jako je Bzenecká Dúbrava, kde jsou komplikace kvůli chráněným živočichům, takže tam se to protahuje. Výhled je, že tato stavba možná bude u Hodonína v horizontu sedmi či deseti let, uvidíme. My teď děláme maximum pro to, aby se lidé dostali bezpečně přes stávající silnici. Jak již jsem připomněl, jako další problematické místo vnímáme křižovatku na Ratíškovice, kde byla spousta dopravních nehod.

Takzvaná křižovatka smrti skončila v několika soutěžích pojišťoven mezi třemi nejhoršími v kraji…
K tomu, aby vůbec mohlo začít projektování kruhového objezdu na tzv. pánovské křižovatce, bylo zapotřebí nejdříve vyjádření krajské dopravní policie. Dali nám doporučení všemi deseti. Křižovatka byla vyhodnocená jako jedno z top nejhorších, nejnebezpečnějších míst, co se týká těžkých dopravních nehod. Projektuje se. Věřím, že se to všechno podaří dotáhnout k bezpečnému průjezdu touto křižovatkou.

Dlouho se debatovalo o obchvatu směrem na Slovensko. Jaká je situace nyní?
I tato otázka se otevřela a jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic pokračují. Nechalo zpracovat průzkumy intenzit dopravy. Ty ale byly jednoznačně ovlivněné covidovou dobou a dopravními omezeními, takže data nejsou zcela relevantní. Úplně optimistický nejsem, byť bych byl rád, pokud by se doprava odklonila mimo Hodonín a šla obchvatem. Nicméně investor, tedy Ředitelství, musí počítat s ekonomickou efektivitou. Zatím je to ve stádiu posuzování orgánů, které to potom posunou na centrální komisi ministerstva dopravy. Ta na základě těchto podkladů rozhodne, jestli v projektování pokračovat, nebo ne.

Nyní bychom se mohli přesunout k bydlení. Jak nyní pokračuje zakázka na odvodnění Výhonu. Kdy má skončit. V čem pomůže?
Lokalita Výhon je historicky velmi komplikovaná jak pozemkově, tak co se týká odvodnění. Chci zdůraznit, že se nejedná o odvodnění pozemků obyvatel či zahrádkářů. Jedná se o odvedení dešťových vod do Očovského járku, které je důležité proto, že tam v budoucnu budou zpevněné komunikace a chodníky, a ty musejí být ze zákona odvodněny. Bez toho tam stavbu nikdo nepovolí, takže právě to se musí udělat jako první. Tato naše investiční akce se už chýlí ke konci. Doufám, že zdárně a potom už se přesuneme k zahájení projektování Střední cesty, kde v letošním roce dokončíme opravu povrchu. V loňském roce jsme opravili první polovinu, v tomto opravíme druhou. Střední cesta je páteřní a bydlí u ní nejvíc obyvatel. Vzhledem k tomu, že Hodonín nemá žádné rozvojové plochy pro bydlení, tak jde stále o jednu z vyhledávaných lokalit, kam se chtějí lidé nastěhovat a k tomu se musí připravit infrastruktura včetně sítí.

Mluví se také o městském bytovém domě v Horní Plesové. Jaké jsou plány města právě s touto lokalitou?
Nachází se v části Hodonína, kde máme jako město ucelený pozemek. Vzhledem k nedostatku bytů, a to jak startovacích pro mladé rodiny, pro seniory či pro postižené, tak jsme se rozhodli, že zkusíme prověřit možnosti výstavby velkého bytového domu. Jsme ale úplně začátku. Zpracovávají se studie, co se týká funkčnosti. Jestli půjde ryze o bydlení nebo kombinaci s drobnými obchůdky v přízemí, jestli tam bude podzemní parkování, jestli se bude parkování nabízet i obyvatelům z blízkého sídliště. Všechno se prověřuje, aby to bylo vyvážené.

Debatovalo se také o tom, že by sem přestěhovala městská policie…
Městská policie je na hranici kapacity ve stávajícím sídle ve Dvořákově ulici, kde má problémy i s vlhkostí budovy. Samozřejmě se hledá nějaké vhodné místo, kam by se mohla přestěhovat. Tady nám to připadalo jako dobrý nápad. Inspirovali jsme se ve Vyškově, kde je právě v přízemí jednoho bytového domu umístěna služebna městské policie. Nicméně musím říct, že není nic rozhodnuto. Prvotní pro a proti jdou ale spíše v neprospěch tohoto umístění. Městská policie funguje nonstop. Zejména ruch při nočních výjezdech doprovázený houkačkami by pro obyvatele zdejších bytů nemusel být zcela komfortní.