Na podnět tamního sdružení rodičů a přátel školy se uskutečnila beseda.

Při ní představil tajemník města Roman Ostrézí video, které v roce 2007 v období oprav kostelní věže při otvírání dóz pořídil, ale hlavně lidem promítl fotografie nejzajímavějších dokumentů či věcí, které byli uvnitř. „Každý z těch nálezů je dokladem o určité době a každý je tak zajímavý. Škoda jen, že mnohé jsou velmi špatně čitelné,“ uvedl tajemník.

Přesto si lidé mohli prohlédnout kromě jiného i staré pohlednice města, které v jedné z dóz byly. Nad nimi živě diskutovali, protože ani Ostrézí si u některých nebyl jistý, o která místa na fotografiích jde. Zajímavé byly ale i listiny.

„V jedné listin druhé dózy byl například dokument, ve kterém se psalo o základním kameni naší měšťanky. Díky němu jsme se dověděli, že je někde v něm ukryt zpracovaný materiál o historii města a také historii školství v něm,“ uvedl další zajímavý nález Ostrézí.

V první dóze pak byly noviny a nadšence bzenecké historie zaujal především výtisk Moravské Slovače z roku 1886. Byl vytištěný na papíře označeném kolkem C. a K. mocnářství. „Nikdo netušíme proč. Snad toto opatření sloužilo ke kontrole počtu výtisků, nebo možná ke kontrole toho, které výtisky prošly cenzurou,“ uvedl své domněnky tajemník.

Další záhadou byla podle něj fotografie bzeneckého kostela pořízená podle přiloženého popisu v roce 1873 a uložená v první dóze. Při jejím zvětšení na ní byly patrné sochy ve zdi kostela. Teď tam žádné nejsou a pamětníci si podle slov Ostrézího ani žádné nepamatují.

O odvaze Bzenčanů pak vydal tajemství dokument, ve kterém tehdejší tajemník města Leopold Skála psal odvážný text osvobozeneckého ražení. Uváděl v něm svou víru, že další generace se dočkají samostatnosti českého státu. Dopis přitom byl nejen na konci devatenáctého století do báně schovaný, ale při opravách kostela v roce 1910 otevřený. „Místní ho tehdy museli číst, ale mlčeli o něm. Nikdo Skálu nenahlásil,“ upozornil návštěvníky akce přednášející.

Časový rozptyl věcí z těchto dóz mapoval několik století. Poslední dokumenty byly ze zmíněného roku 1910, ten nejstarší přitom pocházel až z roku 1698. Jak uvedl Ostrézí, jde o rok, kdy se patrně se stavbou kostela začalo, protože vysvěcený byl v roce 1703.

V roce 2007 také k uvedeným třem dózám přibyly další tři, které tam umístilo současné vedení města. Záměrem bylo, aby šlo přibližně o tytéž předměty, jako uložili předkové. Kromě popisu současného Bzence jsou tam kromě jiného opět cigarety či noviny. Zajímavostí je fotografická dokumentace oprav kostela uložená na USB flešce. Tu přitom možná příští generace ani neotevřou.

Zpestřením besedy byl ještě jeden nález, který se uskutečnil při loňské opravě střechy. I nad ní je malá báně a v ní byl odpad, který chtěli dělníci vyhodit. Romana Ostrézího zaujalo divně upravené novodurové kolínko od záchodu. Prozkoumal jej. Bylo částečně zalité voskem. Uvnitř se nacházely ukázky platidel ze sedmdesátých let minulého století a dopis. Ten popisoval práce, které se v bzeneckém kostele uskutečnily v roce 1971.