Kořeny problému sahají až do roku 1991, kdy vstoupil v platnost zákon o přechodu věcí z majetku České republiky do obecního. „Na jeho základě se průběžně zpracovávaly pokyny Českého úřadu katastrálního, kde vznikaly přesné postupy, jak obce mají zapisovat majetek, aby zápisy byly vložitelné do katastru. V té době právní názor na právo hospodařit s majetkem počítal i s tím, že pokud bývalý Městský národní výbor kupní smlouvou získal pozemky do vlastnictví, uplatnil tak právo hospodařit a majetek by měl přejít městu," připomněla vedoucí hodonínského majetkoprávního odboru Eva Holá.

Právní názor se ale posunul rozsudkem ústavního soudu v roce 1996 ke skutečnému hospodaření. „Město s těmito pozemky fakticky hospodařit nemohlo, protože na nich byly postavené bytové domy," uvedla Holá s tím, že nejde o hodonínský, ale celostátní problém.

Republika tak prostřednictvím ÚZSVM začala podávat hromadné žaloby, aby se pozemky vrátily státu a ten s nimi mohl nakládat. „U některých magistrátů jde až o osmdesát žalob podaných na tento postup," uvedla vedoucí a dodala, že právě proto ÚZSVM vyzval také hodonínskou radnici, byť dotčené pozemky získal její právní předchůdce Městský národní výbor na základě kupních smluv.

Podle ÚZSVM národní výbor ani radnice nemohly s parcelami hospodařit. „Písemná dohoda, která by upravovala užívací vztahy k pozemkům pod bytovými domy, nebyla dohledána. Prohlášení o přechodu vlastnického práva k nemovitostem na obec z února 2002 lze považovat za dokumenty vyhotovené v rozporu se zákonem a stejně tak i zápis pozemků do katastru nemovitostí jako majetku města," píše se v žádosti ÚZSVM s tím, že pokud nedojde k dohodě o mimosoudním vyřešení věci, přistoupí k podání žaloby o určení vlastnického práva státu.

Jenže ani za těchto okolností majetkoprávní odbor zastupitelům nedoporučil, aby hlasovali pro uznání vlastnického práva státu. „Ani další obce toto právo neuznávají s tím, že nevím, jestli se právní názor opět nemůže změnit. Soudní spor může trvat i roky, v uznání vlastnického práva státu mohou majitelé bytových jednotek získat pozemky od ÚZSVM na přímo, což by mohlo být bez průtahů," uvedla Holá.

Zároveň ale zastupitele varovala, že je při změně právního názoru může někdo osočit z toho, že majetek v současnosti zapsaný na listu vlastnictví na město Hodonín uznali státu.

Proti hlasovalo devět volených zástupců – většinou komunisté, lidovci a někteří zastupitelé za ANO. „Už to, že stát byl takovou dlouhou dobu nečinný, o něčem svědčí. Na devadesát devět procent jde sice o prohranou věc, škoda, která by mohla eventuálně vzniknout, v porovnání s rozhodnutím uznat vlastnické právo státu nastálo, není tak významná," uvedl komunistický zastupitel a právník Jan Navrátil.

Republikové vlastnictví našlo ještě menší podporu tří hlasů – většinou z ANO. Ani jeden z návrhů tak nezískal potřebnou většinu šestnácti zastupitelů. „Pokud bude ÚZSVM pokračovat tak, jak uvedl v písemném vyhotovení, pak na nás bude podaná žaloba," vysvětlila Holá.

Zatím ale ještě není. „Zřejmě minimálně měsíc bude trvat, než dostaneme zpětnou vazbu od úřadu," dodala mluvčí hodonínské radnice Barbora Lahová.