„Likvidací těchto oddělení by už nemocnice přestala být nemocnicí,“ domnívá se totiž mluvčí petičního výboru a zároveň ředitel hodonínského úřadu práce Vladimír Šťáva.

Petice vychází z iniciativy hodonínských zastupitelů a obyvatel, proč jste se ji rozhodli sepsat?
Přestože nemáme oficiální informace o tom, že by se mělo v hodonínské nemocnici dít něco nekalého, něco se tam dít může. Jde o to, že by mohl být ohrožený současný komfort potenciálních i skutečných pacientů této nemocnice z důvodu omezení péče, a to jak akutní, tak i následné zdravotní péče. Toto zařízení má v současnosti pět oddělení a jednatřicet ambulancí, z toho některé jsou velmi specializované a slouží širokému okolí, nejen Hodonínsku. Jsou to zejména gastroenterologická ambulance, ta je přímo součástí programu ministerstva zdravotnictví, dále onkologická ambulance včetně míchání cytostatik, gynekologické oddělení, kde se vysoce erudovaní odborníci specializují na operace nádorů, a pak jsou to perfektně vybavené a fungující pracoviště laboratorní medicíny a také kardiologie. K dalším důvodům patří to, že Nemocnice Hodonín obsluhuje oblast s osmdesáti pěti tisíci obyvateli, která má poměrně dobrou dopravní obslužnost, a v neposlední řadě jde o nemocnici, která je mezi třemi ze sedmi krajských nemocnic, jež v minulém roce vykázaly kladný hospodářský výsledek ve výši deset milionů korun, což je u krajských nemocnic v zemi výjimečný výsledek. Pro mě je nemocnice nejen ústavem, kde se mohu co nevidět ocitnout třeba i já, je to také významný zaměstnavatel. Pro město Hodonín je to absolutně největší zaměstnavatel z hlediska pracovních příležitostí.

K tomu se ještě dostaneme. Můžete přiblížit, co petice obsahuje a kdo tvoří petiční výbor?
Jde nám o to, aby nemocnice v Hodoníně zůstala zachována přinejmenším v takovém rozsahu, v jakém je. Pokud dojde k rozšíření služeb či navrácení těch, které v minulosti skončily, nebudeme proti. Ale buďme realisty, budeme rádi, když bude zachována současná situace. Iniciativa vzešla od zastupitelů města. Petiční výbor je pětičlenný, z toho jsou dva zastupitelé, to jsou doktor Navrátil a Martina Milerová, a připojili se inženýr Polášek, který je předseda svazu důchodců v Hodoníně, bývalá místostarostka Zuzana Domesová a mě jmenovali současně i mluvčím petičního výboru.

Sice jste říkal, že nemáte oficiální informace, ale co hrozí hodonínské nemocnici?
Hrozí, že například chirurgické oddělení by mohlo být zrušeno, samozřejmě i s chirurgickou ambulancí, jednotkami JIP a ARO. Totéž by se mohlo týkat i oddělení interního. Likvidací těchto oddělení by už nemocnice přestala být nemocnicí.

Proměna v léčebnu?
Proč myslíte? Zůstala by přece ještě další oddělení a ambulance. Zůstaly by ambulance a možná nějaká léčebna dlouhodobě nemocných.

Může petice pomoct?
Každý pokus, který alespoň vzdáleně může směřovat k tomu, že by pomohl, stojí za to učinit. Myslím, že podpisů bude hodně, mám už tady na stole několik archů.

Petice je směřována vládě, parlamentu a hejtmanství, takže očekáváte odezvu?
Měla by přijít především od hejtmanství, protože zřizovatelem nemocnice je kraj. Ministerstvo zdravotnictví má především roli metodického řízení, ale ekonomicky a personálně je řízená z kraje.

Co by se stalo, kdyby došlo na nejhorší scénář a kraj zrušil větší část interny, některé ambulance, a zrušil, nebo přesunul chirurgii jinam?
Pokud objem péče zůstane zachován a bude pouze převeden na jiná pracoviště, tak se stane jen to, že se prodlouží cesta pacienta za zdravotní péčí, pokud bude ovšem zachován objem péče. Já se obávám, že břeclavská a kyjovská nemocnice není nafukovací, aby mohla veškeré činnosti z hodonínské nemocnice převzít.

Máte k dispozici nějaké statistiky, kolik například lidí z okresu vyhledá ročně péči v nemocnici?
Spádová oblast má dvaaosmdesát tisíc obyvatel, lze předpokládat, že to může být ročně okolo sto tisíc pacientů z této spádové oblasti.

Může se stát, že na tyto pacienty nebudou mít jinde čas či místo?
Toho se právě obávám, že břeclavská a kyjovská nemocnice nedokáží poskytovat péči v plném komfortu. Nejedná se jen o Břeclav a Kyjov, je tu i část okresu, která má spádovost spíš na Uherské Hradiště a Brno. Ale je samozřejmě problém těchto dvaaosmdesát tisíc lidí rozptýlit po sousedních nemocnicích, nehledě na to, že dostupnost by byla zhoršená.

Dobře, dostupnost, ale konkrétně, může se prodlužovat čekací doba na vyšetření, na operace?
Já doufám, že akutní péče bude zajištěná, i když řekněme ne tak komfortně jako doposud, ale vůbec nepochybuji o tom, že takzvané odkladné úkony, jako jsou některé operace, které nejsou přímo akutní, se budou odkládat a budou se odkládat takovým způsobem, že se jich snad pacient ani nemusí dožít. Například výměny velkých kloubů, díky dlouhým čekacím dobám na tyto operace se zhorší kvalita života obyvatel na delší dobu. Běžné úrazy, které se stanou v pracovní době, mohou ošetřit privátní chirurgické ambulance, ovšem stálá služba nemocniční je něco jiného.

Napadají vás ještě další konkrétní dopady na pacienty?
Celkově to bude mít dopad na nervozitu pacientů, protože když bude méně nemocnic, tak v nich bude větší nával. Nervozita pak nepřidá na zdraví a léčebných výsledcích, a co si budeme povídat, i lékaři jsou jen lidi, a tak se nervozita může přesunout i na ně.

Těch negativních vlivů bude asi víc, než jen menší dostupnost lékařské péče. Vy se zajímáte dlouhodobě o demografický vývoj. Ten ukazuje už několik let, že Hodonín se vylidňuje. Může mít nemocnice vliv i na tuto skutečnost?
Obávám se, že ano. Protože Hodonín byl před dvaceti lety poměrně významným nejen ekonomickým, ale i školským, kulturním a zdravotnickým centrem. V posledních dvaceti letech měl smůlu, že pokud došlo ke slučování, vždy na to doplatil. Například u Spořitelny, zanikla hodonínská, zůstala pobočka v Břeclavi. Dále tu byl velký podnik Zemědělské zásobování a nákup, už je v Hustopečích. Když se slučovala Krůta, hodonínská zanikla. Také masokombinát šel do Jihlavy, hodonínská tabáčka se odstěhovala do Kutné Hory. Vždycky měl Hodonín tu smůlu a vždy to mělo dopad na migraci obyvatelstva. To migrační saldo je dlouhodobě záporné. Že ubývá obyvatel? Takových okresů je asi víc. V Hodoníně od roku 1994 do roku 2007 více lidí zemřelo, než se narodilo. V roce 2008 a 2009 se to obrátilo, nicméně migrační saldo bylo natolik záporné, že i v tom roce, kdy jsme jásali, nám 160 lidí ubylo. Je jasné, že lidé se odsud stěhují. Nemám to statisticky příliš vysledované, ale vím, že důchodci odtud neutíkají. Utíkají lidé za zaměstnáním a bohužel, čím je člověk kvalifikovanější, tím má větší tendenci odsud odejít.

V Hodoníně a na Hodonínsku po revoluci skončilo hodně firem, okres se stal jedním ze strukturálně nejpostiženějších regionů s vysokou mírou nezaměstnanosti. Jaký vliv bude mít případné propouštění v hodonínské nemocnici vliv na nezaměstnanost?
Nemocnice je absolutně největší zaměstnavatel v městě Hodoníně. Má 470 zaměstnanců v pracovním poměru, dalších sto míst má na základě dohody o pracovní činnosti. V okrese je po kyjovské nemocnici a Kordárně třetí největší zaměstnavatel. Nezaměstnanost v okrese Hodonín je čtvrtá nejhorší v republice, dosahuje 16,5 procenta, a zatímco na Veselsku je to 15,5 procenta a na Kyjovsku 15,9 procenta, tak Hodonínsko má 18,5 procenta, a to už se řadí spolu s Jeseníkem opravdu mezi nejpostiženější regiony. Podle mzdových statistik je to jako naschvál zase Hodonín a Jeseník, které mají nejnižší mzdy. Myslím, že Hodonín a Hodonínsko si takovou další ekonomickou ránu, jakou je zánik nebo transformace nemocnice na něco menšího, nezaslouží. Hodonín jako obvod obce s rozšířenou působností má 31 798 práceschopného obyvatelstva, takže zrušením míst v nemocnici, by se zvedla míra nezaměstnanosti opravdu na celostátní špičku.

Asi se také moc nevyplatí podnikat ve městě, které se vylidňuje…
Transformace nemocnice na cokoliv menšího či léčebnu dlouhodobě nemocných by ublížilo kreditu města. Pokud by se našel investor, který by chtěl vytvářet pracovní místa, volil by město, které má plnohodnotnou zdravotní péči.

Kraj mluví o tom, že sníží počet akutních lůžek a lůžka promění na léčebnu pro dlouhodobě nemocné. Pokud v našem regionu přibývá starých lidí, tak je tato léčebna potřeba. Nebo ne?
Myslím, že celý kraj i republika by potřebovala více zařízení typu penzionu pro důchodce Na Pískách, léčebna dlouhodobě nemocných není to pravé, čeho bychom se chtěli ve stáří dožít. Samozřejmě jsou to lůžka důležitá, ale upřednostňoval bych spíše zařízení typu penzionů a domovů pro důchodce, než tato lůžka, která jsou spíše charakteru kásárensko-nemocničního.

Je podle vás léčebna dlouhodobě nemocných výdělečná činnost?
V žádném případě.

Takže výměna akutních lůžek za léčebnu Hodonínu nepomůže? Může mu ublížit?
Žádná výměna, když tak rozšířit, ale rozhodně ne jimi nahrazovat současnou akutní lékařskou péči.

Když kraj zeštíhlí zdravotní péči, což zní logicky, když v době úspor jsou tři nemocnice blízko sebe, nevyjde to ale kraj v konečném výsledku dráž , že z Hodonína začnou odcházet lidé, a zbude obrovská nezaměstnanost a s ní řada souvisejících negativních vlivů?
To už je otázka spíš filozofická. Samozřejmě bylo by ideální, kdyby toto území znovu ožilo. Spíš mám obavu, že zřizovatel nemocnic – kraj – se zhlíží v tom, že na západ od nás nejsou nemocnice tak nahusto jako v České republice. Nicméně, pokud máme v něčem přednost, není nutné kopírovat za každou cenu západ i v tom, v čem je horší než my. Máme hustší síť nemocnic než třeba USA, a buďme za to rádi a zachovejme ji.

Zpět k petici, pokud ji lidé budou chtít podepsat, kde to bude možné?
Požádali jsme starostu Hodonína o to, aby se dala podepisovat ve všech budovách městského úřadu. Dále bychom chtěli uspořádat podpisové akce například na pěší zóně, rozeslat ji do všech spádových obcí a umístit do zdravotnických zařízení. Naši lidé budou také s podpisovými archy obcházet domácnosti.