VYBRAT REGION
Zavřít mapu
SKÓRE ROVNOSTI: Byli jste letos v divadle?

Na Haiti se o sirotka nikdo nepostará, říká Nováková

Strážnice /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ – Když před dvěma lety přemýšlela Strážničanka Renata Nováková, co dál se svým životem, dala přednost pomoci druhým před vysokou školou.

19.1.2010
SDÍLEJ:

Renata Nováková na HaitiFoto: archiv Renaty Novákové

Život ji zavedl na Haiti, kde žila půl roku. Na ostrově v Karibiku získala nové přátele, zážitky i nový pohled na svět. Zemětřesení, které Haiti minulý týden zasáhlo, se teď dotýká i jí. „Kdyby se mě někdo před týdnem zeptal, jestli bych se vrátila, řekla bych, že určitě ne, už jsem tam jednou byla. Po událostech posledních dní se k tomu ale stavím spíše tak, jak dá Pán Bůh,“ říká.

Haiti je hodně vzdálené místo. Mladí lidé, kteří chtějí pomoci, si vybírají spíše Afriku. Jak jste se na Haiti dostala?
Měla jsem po maturitě, byla jsem přijata na vysokou školu, ale přesto jsem zjistila, že bych měla jít asi někam trochu jinam, než opět do školy. Rozhodla jsem se, že pojedu na nějakou misi. Nevěděla jsem vůbec kam, neměla jsem vyhlédnutu žádnou organizaci, která by mě vyslala. Přes jednoho kamaráda se mi podařilo spojit se s arcidiecézní charitou v Olomouci, která spolupracovala s otcem Romanem Musilem. Provozovali adopci na dálku a sháněli dobrovolníka, který by byl ochotný se o tento projekt starat.

Působila jste v hlavním městě?
Byla jsem v Baie de Henne, což je přímořské městečko na severu Haiti. Byla jsem tam kromě otce Romana jediná Češka, jinak přímo v Baie de Henne byli jen Haiťané. Ještě tam působili kubánští lékaři, kteří ale měli svůj domek a své středisko. My jsme se navštěvovali se slovenskou misí, která byla od nás asi čtyřicet kilometrů.

Starala jste se tedy o projekt, který je u nás poměrně známý. Co bylo vaší pracovní náplní?
Postarat se o projekt, aby fungoval tak, jak má. Dětem jsem pomáhala psát dopisy adoptivním rodičům, nebo jsem posílala vysvědčení do České republiky. Také jsem děti fotila či do adopce přijímala nové. Na starosti jsem měla i účetnictví. Potom jsem se snažila pomáhat ve farnosti otci Romanovi, když potřeboval napsat něco úředního. Prostě co bylo potřeba na místě.

Starala jste se o tamní děti. Šlo pouze o ty školou povinné?
Měla jsem děti z Baie de Henne, kam chodí asi tři sta dětí od čtyř pěti let až do asi dvanácti, třinácti a čtrnácti. Do první třídy ale bylo přijato třeba i desetileté dítě, které předtím vzdělání nikde nezískalo, takže se přijalo k nám. Do adopce bylo zahrnutých asi sto nejchudších dětí z celé školy.

Otec Roman už tam působí několik let, takže zná rodiny a jejich možnosti, ví, jestli jsou rodiče zaměstnaní a kolik mají prostředků. On společně s tehdejší ředitelkou vybrali nějaké děti, které jsme nafotili, vypsali dotazník o tom, jak žijí, odeslali ho do České republiky a když se přihlásil adoptivní rodič, tak se mu z dotazníku přiřadilo dítě. Poté už fungovala komunikace mezi dítětem na Haiti, a to přes dopisy, obrázky a podobně.

Mohla byste popsat, jakým způsobem pomoc funguje?
Každý rodič platí na celý rok určitou částku. Dítě z ní dostane školní uniformu, učebnice, které jsou mimochodem na Haiti velice drahé. Dostane z toho jednou denně jídlo. Z peněz se kupuje rýže a suroviny, které jsou potřeba k vaření, jako je třeba olej.

Jaký je o projekt zájem?
Myslím, že zájem ze strany Čechů je. Co se týká Haiťanů, tak je zájem obrovský. Rodiče jsou často negramotní a jejich přístup ke vzdělání je mnohdy laxní. Pro některé z nich by mohlo být vzdělání vyhazováním peněz a dítě by zůstalo negramotné. Díky tomuto projektu se nám to snad podařilo zlepšit.

Psaly haiťanské děti dopisy rády? Zajímaly se o své adoptivní rodiče?
Měly velkou radost, když jim přišly dopisy z České republiky. Samy pak rády malovaly obrázky podle své fantazie. Říkala jsem jim, ať kreslí, co chtějí. To pro ně bylo velmi kreativní.

Bavila jste se s místními francouzsky?
Francoužštinu jsem trošku uměla. Časem jsem se ale naučila kreolsky, což je domorodý jazyk Haiťanů. Myslím, že kdybych zůstala jen u francouzštiny, tak by mi většina z nich nerozuměla. Také Haiťané se totiž musí učit francouzštinu ve škole, aby v ní byli schopní komunikovat.

Je kreolština těžký jazyk?
Vychází z francouzštiny. Kdybych ji měla popsat, tak vznikla v době, kdy Haiti kolonizovali Francouzi, kteří si přiváželi otroky z Afriky. Ti neuměli francouzsky, a tak se učili jen z odposlechu. Těžký jazyk to není, naopak je velice jednoduchý, protože Haiťané nepoužívají žádné koncovky, neskloňují, nečasují.

Jací jsou Haiťané?
Hlavně jsou vazby v rámci rodiny mnohem pevnější než tady. U nás přejímá úlohu rodiny stát. Například, když u nás nefungují rodiče, tak se dají děti do nějakého ústavu a nejsou ohroženy na životě. Zatímco na Haiti, když nefungují rodiče, tak dítě skončí na ulici, protože se o něj nikdo nepostará.

Stejně tak je to se starými lidmi. Staří lidé jsou opravdu zcela závislí na pomoci svých dětí. Právě kvůli těmto věcem jsou vazby mnohem silnější. A teď v souvislosti se zemětřesením pro ně musí být ty vzájemné ztráty strašné.

Pro nás jsou to třeba jen čísla, ale každý z těch mrtvých měl pro někoho životní důležitost. Myslím si, že teď v zemi hodně vzroste siroba ať už u dětí nebo u starých lidí, která se ještě dlouho povleče.

Zažila jste podmínky na Haiti i povahu tamních lidí. Jaká je teď podle vašeho názoru nejlepší pomoc Haiťanům po tak velké živelné katastrofě?
Jediné, co teď lze aktuálně dělat, je poslat nějaký finanční příspěvek, což si myslím, že je nelepší vybrat nějakou větší částku kolektivně a potom ji poslat na nějaký účet. Přes SMS je to sice dobrá pomoc, ale určitá částka jde i operátorovi.

Co teď vím, tak tam někteří lidé žijí třeba v budovách, které zůstaly stát. Těch ale není mnoho, a tak lidé přežívají jak se dá. Ti, kteří se do domů nevešli, tak spí na ulicích, nebo na nějakém hadru, který najdou. Vím, že se teď snaží pomoct Spojené státy, a to jak v zajištění bezpečnosti, tak i v koordinaci letiště. Pro lidi je to ale určitě psychický nápor. Panika a strach obyvatel, že může přijít ještě něco horšího.

Je podle vás Haiti natolik soběstačný stát, že si dokáže pomoct samo?
To určitě ne. Viděla jsem na vlastní oči, jak velice těžké je udělat jeden jediný krůček vpřed, třeba ve vzdělání. Je velmi těžké tam vybudovat nemocnice. Na ostrově není pořádně elektřina, nejsou tam základní suroviny, nic se tam nevyrábí. Je velice těžké něco dostat, něčeho dosáhnout. Teď se vše zase vrátilo o sto kroků zpět. Myslím si, že země je teď závislá čistě na pomoci zvenčí.

Vytvořila jste si na Haiti nějaké vazby. Jste s někým v kontaktu?
Hlavně jsem ráda, že otec Roman Musil může komunikovat, že mu funguje internet, protože jeho zprávy jsou teď pro nás hodně důležité. Psal, že se mají dobře, že jsou relativně zdraví.

Spíš je tam teď cítit ten psychická nápor–je těžké utěšovat ty lidi, v Port–Au–Prince kteří někoho ztratili.

Ještě jsem se spojila s chlapcem, který žije v hlavním městě a podařilo se mu získat vzdělání. Pomáhal i s projektem a má přístup k internetu. Psal mi, že žije mimo hlavní město a že přišel o vše. Měl přitom jen střechu nad hlavou a i tu ztratil.

V hlavním městě jsem měla ještě jednoho kamaráda, který tam pracoval a měl přístup k internetu. Psala jsem mu, co s ním je, jestli je naživu. Ještě mi ale vůbec neodpověděl. Doufám, že je živý a jen se nemůže dostat k internetové poš­tě.

Autor: Zuzana Černá

19.1.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Montážní dělník 14 500 Kč Montážní dělníci elektronických zařízení operátor/ka výroby. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 14500 kč. Volných pracovních míst: 13. Poznámka: Pracoviště: Sportovní 1441, 696 81 Bzenec. Flexibilitu pro nepřetržitý/třísměnný provoz, manuální zručnost, smysl pro týmovou práci, zodpovědnost. Náplň práce: základní obsluha strojů - nakládání vykládání materiálů, vizuální kontrola výrobků. Zázemí stabilní prosperující firmy, mzdové ohodnocení odpovídající náročnosti pracovního zařazení, příplatek za přesčas 50 %, stabilizační příplatek, firemní dopravu do zaměstnání a zpět, dotované závodní stravování v areálu společnosti, možnost odborného a karierního růstu. Kontakt: osobně vždy ve čtvrtek v 10:00 hod.. Pracoviště: Avx czech republic s.r.o.-01, Sportovní, č.p. 1441, 696 81 Bzenec. Informace: Lenka Matušinová, +420 575 757 933. Výroba - Výroba Provozní zámečníci, údržbáři 18 000 Kč Provozní zámečníci, údržbáři směnnový údržbář/ka. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracoviště: tř. Masarykova 1195, 698 01 Veselí nad Moravou. Jedná se o práci směnového údržbáře vyučen v oboru strojař, nebo příbuzném oboru, výhodou platný svářečský průkaz, praxe v oboru. Požadavek řidičský průkaz skupiny "B". Kontakt na tel. 603 221 492 od 8:00 do 15:00 hod, na mail: sekerkova.s@mireal.cz. Pracoviště: Iraprodukt s.r.o., tř. Masarykova, č.p. 1195, 698 01 Veselí nad Moravou. Informace: Anna Sekerková, +420 603 221 492. Výroba - Výroba Ruční balič 14 000 Kč Ruční baliči pracovník/ce pro balení. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracoviště: Zarazická 311, 698 01 Veselí nad Moravou. Pracovní náplní je balení a expedice výrobků. Po zapracování bude mzda navýšena. Požadujeme kvalitní práci, dobrou pracovní morálku, fyzickou zdatnost. Závodní stravování s příspěvkem na stravné, dotované nápoje z výdejního automatu, příplatek za odpolední. Kontakt na tel. 518 322 537, 773 951 502 v pracovní dny od 7:00 do 14:30 hod, na mail: runkas@stivalauto.cz. Pracoviště: Stival automotive s.r.o., Zarazická, č.p. 311, 698 01 Veselí nad Moravou. Informace: Rostislav Runkas, +420 518 322 537. Gastronomie - Gastronomie Pomocní kuchaři 15 000 Kč Pomocní kuchaři. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 15000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracoviště: Měšťanská 3786/72, 695 01 Hodonín. Praxe výhodou. Poukázky na sportovní vyžití. Kontakt na tel. 724 369 148 od 7:00 do 17:00 hod, na mail: manager.restaurace@bowling-restaurace.cz. Pracoviště: Boreho s.r.o., Měšťanská, č.p. 3786, 695 01 Hodonín 1. Informace: Jana Mráková, +420 724 369 148.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Videosouhrn 19.–21. září 2018

Požár kulturního stánku a co všechno chybí Praze: prohlédněte si videa dne

Masarykův onkologický ústav. Ilustrační foto.

Látka zlepší diagnostiku nádorů. Lékaři přes dva roky čekají na povolení užití

Ochlazovací budka problémy nevyřeší, říká klimatolog Zahradníček

Brno /ROZHOVOR/ - Krajina na jihu Moravy je po extrémně suchém létě vyprahlá. I proto může být příští rok situace ještě horší. Odpovědí na některé problémy jsou podle klimatologa Pavla Zahradníčka promyšlená řešení a hlavně zadržování vody, aby z měst a krajiny neodtékala. „Vodou potom můžeme zalévat třeba městskou zeleň, které je v Brně oproti třeba Budapešti poměrně málo. I to by se mělo změnit,“ míní Zahradníček.

Rozšíření města vína rozdělilo Valtice. Petici podepsalo 359 lidí

Jižní Morava – Kolem jsou svahy vinohradů, kde lze nyní při vinobraní pozorovat hloučky lidí. Směrem k Rakousku se tyčí vinařství Obelisk, na opačné straně začíná zámecký park. Na pozemcích v jižní části malebných Valtic na Břeclavsku plánuje developer výstavbu nových rodinných domů. „V první fázi maximálně 112,“ upřesnil valtický starosta Pavel Trojan. Mnohým místním ale vadí navrhovaná podoba projektu.

Nejlepší dobrovolní hasiči dostanou peníze i nové vybavení. Vítěze vyberou lidé

Brno – Rekordní počet přihlášek letos obdržela každoroční celorepubliková anketa Dobrovolní hasiči roku. I v letošním osmém ročníku bylo úkolem odborné poroty složené ze zkušených hasičů vybrat ze 170 přihlášených týmů padesátku finalistů rozdělených do dvou soutěžních kategorií. O celkových vítězích nyní rozhodnou hlasováním lidé, hlasovat mohou i pro deset týmů ze soutěžní oblasti jih Moravy.

Požár kulturního domu: střecha se propadla, škody už jdou do desítek milionů

Drnovice /VIDEO/ – Plameny olizující střechu, hustý dým valící se obcí a dvacet hasičských jednotek. Tak to aktuálně vypadá v Drnovicích u Vyškova. Hoří tam kulturní dům.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT