„Chtěli jsme vytvořit nezávislé uskupení, které bude prosazovat zájmy středoškoláků," řekl absolvent hodonínského gymnázia Tureček, jemuž vadila roztříštěnost množství studentských parlamentů. Pomohl proto vytvořit platformu, ve které na celostátní úrovni spolupracuje přes třicet gymnázií.

Původně se jeho členové chtěli věnovat především pořádání konferencí, debat a vzdělávacích seminářů pro středoškoláky, aby je zapojili do veřejné diskuze. Při říjnovém jednání ve Vladislavském paláci, kde sídlí Senát, je však s nabídkou spolupráce oslovil stínový ministr školství za ČSSD Marcel Chládek.

Jednají s výborem

„Vyzval jsem je, aby na lednové zasedání senátního školského výboru vypracovali své připomínky k současným maturitám," uvedl Chládek, který jednotnou organizaci gymnazistů vítá. „Bude se s nimi jednat lépe než dřív, kdy byli roztříštění," uvedl. Chládek navíc chce jako nově zvolený předseda školského výboru zřídit pracovní skupinu, ve které by vedle odborníků zasedali právě studenti.

Ti se mají stát i poradním orgánem ministerstva školství. „Jednali jsme s nimi a projevili zájem, abychom také jim předali náš návrh na změny maturitních zkoušek," potvrdil prezident Sdružení gymnaziálních samospráv Sebastian Schupke. V lednu se proto mají setkat i s ministrem školství Petrem Fialou.

Ministerstvo zatím spoléhá na odborníky

Jeho zástupci však prozatím neplánují připomínky studentů přímo zahrnout do chystaných změn. „Říjnová diskuze se žáky byla podnětná. Spíše než o spolupráci však šlo o neformální setkání," informoval ředitel tiskového odboru Marek Zeman. O podobě státní maturity od školního roku 2014/2015 tak bude na ministerstvu jednat již zavedená pracovní skupina složená z odborníků.

Letošní novinku, kterou je zavedení pouze jedné úrovně obtížnosti zkoušky z povinných předmětů, studenti vítají. „Prosazujeme zachování společné maturity z češtiny a jednoho povinně volitelného předmětu, tedy matematiky nebo cizího jazyka," vysvětlil Schupke. Podle něj by se ale obtížnost měla blížit spíše těžší variantě. S tím souvisí zrušení klasického známkování. „Výsledek by se měl hodnotit percentilem, který ukáže, na kolikátém místě jste mezi ostatními maturanty," sdělil Schupke.

Ten by podle něj mohl sloužit i jako pomůcka při přijímaní studentů na vysoké školy. Dalším požadavkem je vytvoření rozdílných zkoušek pro gymnázia, odborné školy a učiliště. „Nemůžete přece po truhláři chtít, aby počítal příklady z chemie," argumentuje Schupke. S tím souhlasí i Chládek. „Je nesmysl chtít srovnávat nesrovnatelně obtížné školy. Budu prosazovat vytvoření mistrovské zkoušky pro učiliště," sdělil svůj záměr stínový ministr školství.

Návrh má ušetřit 80 milionů

Za nejdůležitější změnu však studenti považují přechod na elektronické skládání maturit. „Chceme, aby se ke každému předmětu vytvořilo několik tisíc otázek, z nichž pak v určený den počítač vytvoří náhodný test, který bude student plnit," popsal návrh Denis Tureček. Podle jeho slov tím stát ročně ušetří skoro osmdesát milionů korun. „Otázky by navíc byly přístupné, což by umožňovalo odhalit chybné zadání ještě před testem," dodal Tureček.

Problém v tom nevidí ani Chládek. „Není důvod, proč by studenti neměli mít možnost se na otázky připravit. Navíc se tím sníží náklady na zabezpečení maturit, které je teď prodražuje," řekl Chládek.

Dokument vytvořený zástupci Sdružení gymnaziálních samospráv jemu i ministerstvu předají studenti na začátku příštího roku. „Doufáme, že tím přispějeme ke kvalitnější zkoušce z dospělosti," uzavřel Schupke.

Závěry lednového zasedání mají být využity při tvorbě novely zákona o státních maturitách, konkrétně při jejím projednávání v senátním Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Pokud budou návrhy přijaty, setkají se s nimi maturanti nejdříve v roce 2017.

PETR GAL