„Použila bych krédo: zážitek nemusí být pozitivní, hlavně že je silný. Měla jsem přímou zkušenost se sebevražedným atentátem. Do místa úderu jsem vyjela eskalátorem z metra jen asi dvě minuty po výbuchu," připomněla si studentka psychologie dva roky starý teroristický útok, při kterém nakonec zemřel „jen" atentátník.

Lenka Nováková se tak ocitla v největším povýbuchovém chaosu. Netušila ani, co se stalo. Za dvouminutové zdržení vděčí dvěma Italům a jejich temperamentnímu loučení. „V tu chvíli jsem na ně byla trochu naštvaná, protože jsem jela pozdě na schůzku, kterou jsem měla mít na Taksimském náměstí, tedy na místě výbuchu," popsala osudové okamžiky hodonínská rodačka.

Zajímavý je i její zážitek z poslední cesty, kdy navštívila indonéský ostrov Sulawesi. „U místních obyvatel džungle jsem se zúčastnila pohřebního rituálu včetně zvířecích obětí. A to jen díky darům pozůstalým, tedy kilogramu cukru, cigaretám a troše štěstí," přiblížila hodonínská cestovatelka tradice na jednom z ostrovů Velkých Sund.

Ráda vzpomíná i na stopování severní Evropou, zvláště pak na nádherné norské scenérie. „Do toho jsme stopli italský pár s karavanem, který v pravé poledne zastavil a připravil nám hostinu o několika chodech, která trvala téměř tři hodiny. Přitom věděli, že nás vezou jen několik kilometrů," pousmála se moravská stopařka.

Cestovatelka Lenka Nováková na cestě.Začala s cestováním ještě jako malá holka s rodiči. Už v deseti letech se dostala do země javorového listu, tedy Kanady. „První cestu na vlastní pěst jsem podnikla, když mi bylo osmnáct. Bylo to na Ukrajinu do Podkarpatské Rusi. Tam jsem stopovala a chodila po horách," nastínila své cestovatelské začátky Lenka Nováková.

Z jazykové výbavy podle ní postačuje angličtina. „Učím se ji od základní školy. Je ale dobré se naučit alespoň pár základních frází dané země. Člověk je lidem hned blíž," říká cestovatelka.

V Indonésii ale s angličtinou příliš nepochodila. „Indonéština je naštěstí celkem jednoduchý jazyk, takže jsem se základy naučila rychle. V podstatě je pro živobytí nejdůležitější umět smlouvat a trochu porozumět jídelnímu lístku. I když nechtěné objednání netopýrů na chilli nakonec není tak špatné," usmívá se studentka.

Její koníčky jsou spojené s psychologií a cestováním. Tedy ráda čte o různých zemích, tamních kulturách a aktuálním dění.

Lenčiny cestovatelské plány tento rok ještě pokračují. „Máme s přítelem koupenou letenku do Bangkoku, který bude spíše jen přestupní stanicí. Odtud budeme pravděpodobně putovat buď do Myanmy (Barmy, pozn. red.) za horskými kmeny a budhistickými památkami, nebo do Laosu a Kambodži za přírodou a chrámovými komplexy," dodává mladá cestovatelka, která ve svých čtyřiadvaceti letech navštívila už čtyři světadíly.