Druhý hlasovací den se otevírá i volební místnost v knihovně Integrované střední školy v Hodoníně. Její budovou v Lipové aleji v závěru minulého školního roku poškodilo tornádu. Tentokrát se ale uvnitř spořádaně rozhoduje o tom, koho by studenti rádi za prezidenta. Nejdříve komisařům ukážou studentský průkaz nebo občanku. Pak mají k dispozici jeden lístek. Se dvěma jmény: Petr Pavel a Andrej Babiš. Po pobytu za plentou zamíří ke dvěma volebním urnám. Jedna je pro výuční, druhá pro maturitní obory. „Na studentský volbách se mi líbí to, že si můžeme vyzkoušet, jak to bude vypadat předtím, než přijdeme k volbám až nám bude osmnáct let. Vybírala jsem si podle názorů kandidátů. Do druhého kola se ale nedostala kandidátka, pro kterou jsem hlasovala v kole prvním,“ svěřuje se Barbora Hlaváčová.
A na otázku, jestli by uvítala, pokud by se mohlo volit naostro už od šestnácti let, má jednoznačnou odpověď. „Určitě bych to přivítala,“ podotýká studentka.
Rozhodně není sama. Podobný názor má i předseda volební komise Filip Kubáň. Toho také inspirovala myšlenka samotných Studentský voleb. Navíc má co by student nástavbového oboru zkušenosti i s volbami sněmovními a prvním kolem prezidentských, při nichž už usedl na post skutečného komisaře. „U hlavních voleb mi přijde, že chodívají volit hlavně starší lidé a spousta senioru, dokonce mi připadá, že je jich drtivá většina. Myslím si, že důchodci mají více času a jsou i větší konzumenti televize, v níž sledují politiku více než ti, kteří chodí do práce nebo než mladí lidi,“ zamýšlí se předseda.
I proto by doporučuje, aby mohla volit i nastupující generace. „Myslím si, že prezidentské volby vždycky vzbudí největší účast. Určitě by pomohla volba od šestnácti let, aby mohly volit i mladší ročníky. Díky tomu by se i mezi kandidáty prosazovala témata pro mladé lidi. Aktuálně je to tak, když můžeme volit až od osmnácti let, tak jsme vůči důchodcům v minoritě,“ říká Kubáň s tím, že vyšší věk samotných kandidátů vnímá jako výhodu v jejich pestřejším životopisu. „Na druhou stanu řada starších kandidátů byla členy komunistické strany, což vidím, jako velkou nevýhodu,“ podotýká student.
Dvojnásobná účast
Jeho kolegové a kolegyně v prvním kole příliš velký zájem o volby neměli. Ve druhém kole se ale účast téměř zdvojnásobila až na třiašedesát procent. „Myslím si, že hlasující při Studentských volbách získají dost velkou možnost nahlédnout do skutečných voleb. Dostanou tak i příklad toho, jak to bude při nich fungovat,“ domnívá se členka komise Adéla Nedvědická.
Studenti hodonínské Integrované střední škole se letos zapojili do Studentských voleb premiérově. „Máme malinko ztíženou situaci tím, že musíme rozlišovat výuční a maturitní obory. A navíc volby organizujeme ve dvou našich budovách, přitom ta druhá je vzdálená asi deset minut cesty. Každopádně jsme to zvládli. Myslím si, že volební účast je nyní vyšší i kvůli tomu, že je volba snadnější a přehlednější. Když bylo v prvním kole hodně kandidátů, tak se v nich mohli patnácti či šestnáctiletí voliči trochu ztrácet,“ dodává pedagožka Simona Wencel Resslerová s tím, že vyšší účast měli studenti maturitních oborů. Jak připomíná, právě prvovoliči získávají při Studentských volbách skvělou zkušenost před ostrými volbami, která je čekají za týden.
A jak druhé kolo prezidentských voleb v Lipové aleji dopadlo? Při volební účasti 63 procent zvítězil suverénně Petr Pavel. Získal 73 procent hlasů.
Pořadatelem vzdělávacího projektu na podporu aktivního, zodpovědného a sebevědomého občanství budoucích prvovoličů je společnost Člověk v tísni. Ta prostřednictvím programu Jeden svět na školách pořádá Studentské volby již po čtrnácté.