„Kukuřice bude špatná, bez škrobů. Budeme ji zvířatům muset nahradit. Když jsme dělali rozbory sušiny, celá rostlina jí měla pětadvacet procent. A my začínáme silážovat od třiceti procent,“ zdůvodnil Antonín Osička, šéf břeclavské Okresní agrární komory a současně i ředitel Zemědělského družstva v Bulharech.

Nejméně vláhy v půdě hlásí Hodonínsko a Břeclavsko. Odborníci z projektu Intersucho dokonce informovali o extrémním poškození suchem, které má v těchto oblastech za následek i více jak čtyřicetiprocentní ztrátu výnosů. „Zásadní snížení výnosu se dotklo především kukuřice, pšenice, ječmene, řepky, ale také cukrovky a brambor. Postižená suchem je i vinná réva a ovocné stromy,“ lze vyčíst z dat, která spravuje skupina odborníků.

Obrovské sucho, jehož následky jsou aktuálně znatelné především na úrodě kukuřice, potvrdil také Osička. „Výnos v zelené hmotě máme okolo sto metráků na hektar. Běžně přitom míváme čtyři sta až pět set metráků. To je katastrofa,“ kroutil hlavou Osička.

Houby. Ilustrační foto.
Houbaření na jihu Moravy: plány hatí sucho. Hledat pomůže speciální mapa

Podle expertů z projektu Intersucho bylo letos ke konci července bez půdní vláhy více dní než v suchých letech 2015, 2017 a 2018. „Nejvíce zasažené u nás bylo Mikulovsko, ale i okolí Lednice, dále pak Bulhary, Sedlec, Hlohovec a Břeclav. Sice jsme v okrese nějakých hektarových výnosů docílili, ale jen velmi nízkých. Například u pšenice šlo o tři a půl tuny. Ve srovnání s rokem 2012, kdy jsme měli vody ještě méně, je to ale lepší. Tehdy nebyl totiž průměr ani 1,8 tuny,“ srovnal Osička.

Zemědělci z Břeclavska podle něj nebudou mít moc co prodávat. „Nemůžeme se rovnat Hané, kde jsou nazlobení, když mají výnos mezi osmi až deseti tunami. Ječmene jsme měli například jen čtyři tuny na hektar. To je bída. V normálních letech se pohybujeme průměrně okolo pěti tun,“ pokračoval šéf břeclavské Okresní agrární komory.

Již nyní se zemědělci intenzivně zabývají otázkou, jaké plodiny pěstovat tak, aby extrémnímu suchu odolaly. Ukazuje se totiž, že trpět nedostatkem srážek začínají už i mladé vinice. „Pochopitelně se snažíme využívat obiloviny vhodné do suchých oblastí, ovšem nikdo z nás nepočítá s tím, že za půl roku spadne pouze šedesát milimetrů vody. To je šílené. Opačný efekt, než jaký by mělo mít, má pak i hnojení polí chlévskou mrvou. Ta totiž ke svému rozložení také potřebuje vodu,“ zareagoval zemědělec.

Žně na Znojemsku. Ilustrační foto.
Na jihu Moravy začaly žně s předstihem. Obilí dozrálo kvůli suchu dřív

Podobně jako Břeclavsko a Hodonínsko je na tom podle něj i oblast okolo Hrušovan nad Jevišovkou na Znojemsku. „Výnosy kraje drží pouze Vyškovsko a Blanensko, kde je situace podstatně lepší, stejně tak část Znojemska sousedící s krajem Vysočina,“ zmínil Osička.

Nejen zemědělci v kraji vyhlížejí doslova každou kapku, která spadne na zem. Jen tak se jí ale nejspíš nedočkají. „Předpokládáme, že letošní srpen bude na našem území jako celek teplotně nadprůměrný. Nejtepleji bude pravděpodobně celý tento týden. Následně bude pokračovat poměrně teplé letní počasí, ale průměrné týdenní teploty by měly zvolna klesat,“ okomentoval pro Deník Rovnost meteorolog Mojmír Martan z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Žádné výraznější výkyvy oproti normálu neočekávají meteorologové ani z pohledu srážek. „Očekává se, že se nejvíce deště ze všech čtyř týdnů objeví ve třetím předpovědním týdnu, tedy od 15. srpna. Ale pravděpodobně půjde o interval obvyklých hodnot pro danou roční dobu,“ poznamenal Martan.

Větší regionální rozdíly v celkovém úhrnu srážek se dají předpokládat pouze v návaznosti na bouřky. „Vzhledem k očekávaným nadprůměrným teplotám a jen průměrným srážkám tedy nelze očekávat zlepšení s ohledem na půdní vláhu,“ shrnul meteorolog.