Přestože se zatím ještě menší festiválek zaměřuje kromě hudby především na výtvarno a divadlo, připomíná trochu dnes již kultovní Besedu u Bigbítu. Ta začínala před osmnácti lety v podobném, komornějším duchu.

„Se zástupci festivalu spolupracujeme, vzájemně se propagujeme na webových stránkách. Neřekl bych ale, že bychom Besedu kopírovali nebo se ji snažili napodobit, už jen proto, že u nás je hodně divadla. Podobnost bych viděl spíš v tom, že se zaměřujeme na stejný okruh lidí, kteří na festival přijdou,“ vysvětlil jeden z organizátorů Miroslav Miklík.

Přesto je podobných akcí stále v regionu poskromnu, což potvrzují i slova lidí, kteří na festival přišli.

„Je škoda, že takových festivalů není víc. Jsem tu letos poprvé a musím říct, že se mi líbí atmosféra místa i akce celkově. A jsem taky ráda, že se Svátek bláznů koná zrovna ve Veselí, protože podobné kulturní vyžití tu opravdu chybí,“ zamyslela se jedna z místních, sedmadvacetiletá Miroslava.

Podobného názoru jsou i účinkující z regionu. Například Petr Mička se do Veselí podíval se svou cimbálovou muzikou také poprvé a festival si pochvaloval.

„Sám jsem překvapený, jak příjemná akce to je. A musím uznat, že je určitě dobře, když se jakákoliv aktivita v regionu vyvíjí a má úspěch, a teď nemám na mysli jen to tradično a folklorismus,“ uvedl muzikant, který se svými kolegy během pátku vystoupil hned dvakrát.

Malířské sympozium

Poprvé rozparádily troje housle s basou diváky odpoledne, kdy muzikanti představili tradičnější rytmy. Po západu slunce pak přišlo na řadu propojení cimbálovky s tanečnější hudbou v podání projektu Lesní zvěř.

A právě o netradiční, mladiství a svěží festival se organizátoři v podobě Svátku bláznů snaží. „Výběr kapel a účinkujících samozřejmě ovlivňuje i náš věk. Snažíme se dělat především pohodový festival,“ připustil Miklík.

Akce letos oproti předchozím třem ročníkům prošla menšími změnami.

Především se z celého areálu parku přesunula jen do jeho jedné části, kde mohli pořadatelé přehledně představit všechna lákadla. „Musím říct, že to vypadá úžasně,“ pochvaloval si organizátor. Čtvrtý ročník byl také zaměřený spíše na hudbu. „Neznamená to ale, že bychom divadla ubírali,“ vzkázal lidem.

Ve srovnání se třemi předchozími léty si návštěvníci mohli užít také více výtvarného umění, které doplnilo velké malířské sympozium. Díky němu se od středy v areálu prezentovalo také několik plastik. „ Oba okruhy sympozia měly dané téma. U malování to byl odraz, u plastiky klíčení,“ řekl Miklík.

Ten doufá, že se bude festival těšit stále většímu zájmu. „Myslím, že už jsme se do povědomí lidí trochu dostali,“ zhodnotil.