Multikulturní festival se letos uskutečnil už popáté a opět nabídl pestrost alternativních žánrů v hudbě, filmu, divadle i výtvarnu. „Letos jsme rozšířili výtvarnou část festivalu. Vznikají při něm dvě sochy a několik velkoformátových obrazů. Tematické zadání bylo symbolické – číslo pět,“ říká hlavní organizátor v kraji neobvyklé kulturní přehlídky Michal Blažíček.

Ten se s kamarády s občanského sdružení Veselmese snaží přinášet neotřelé pohledy na umění a oživit zámecký park. „Řada věcí, které uvádíme, není v regionu známá a místní k tomu hledají cestu,“ vypráví Blažíček. „Je to spíš o kvalitě než o kvantitě,“ doplňuje ho kolegyně Tereza Kociánová. Alternativa totiž podle nich na jižní Moravě moc prostoru nemá. Snaží se přitom, aby program byl zajímavý nejen pro ty, co tomu rozumějí, ale i pro ty nezkušené.

Letos poprvé na festivalu vystoupil i umělec ze zahraničí, britský písničkář Alsdair Bouch. „Napsali jsme mu a jemu se prostor a myšlenka festivalu moc líbila,“ popisuje Kociánová, jak se hudebníka, jehož osobitá tvorba se dá zařadit snad někam na pomezí alternativního folku a blues, podařilo získat. Úplnou lahůdkou pak byl hned při zahájení Svátku bláznů Acoustic Project zpěváka, kytaristy a skladatele Zdeňka Bíny a basisty Jana Urbance. Diváci si tak mohli pošmáknout na neskutečně ladící směsici jazzu, latiny, flamenga, blues, cikánských i arabských melodií.

. Umělecky uspokojit je mohlo i zjištění, co se stalo s dětmi z Bullerbynu, když dospěly. O tom totiž je první česko-slovinská loutková soap opera Back to Bullerbyn, kterou herci velmi volně zpracovali na motivy známé dětské knihy Astrid Lindgrenové. A zajímavý byl i závěr festivalu s kapelou Kazety, která už jako začátečník na hudební scéně vzbudila senzaci svým debutovým albem a později byla nominovaná na cenu Anděl v kategorii alternativní hudba. Členové skupiny Kazety Johana Švarcová a Dj Ventolín se pro změnu představili v rolích Djů.

Kromě nápaditých divadelních představení byly součástí festivalu také dvě výtvarná sympozia. Velkomormátové obrazy tvořili veselští studenti uměleckých škol, abstraktní dřevěnou skulpturu zase student sohařství Eduard Seják z Prušánek. Letošním 750. výročím Veselí nad Moravou a pohnutou historií kostelních zvonů se inspiroval šestadvacetiletý umělecký řezbář Martin Ospalík z Veselí nad Moravou. Jeho Bláznovké zvony, jak dřevěnou sochu nazval, zdobí reliéfy toho, co se na festivalu odehrává. Zvony by měly najít místo v parku Petra Bezruče. Do budoucna chtějí organizátoři festivalu oslovovat další místní umělce. Myslí si totiž, že soch je ve městě málo. Jsou také rádi za podporu radnice. „Za ty čtyři ročníky už pochopili, že nejsme parta mladých, kteří se chtějí opít v parku, ale že chceme přitáhnout do Veselí kvalitní kulturu,“ je Kociánová vděčná za důvěru, kterou se jim podařilo získat.