Dvě pískovcové sochy hlavy římského boha Januse, který je zobrazený se dvěma tvářemi, jednou do ulice a jednou do dvora, se již celá léta pokoušela obec opravit. „O opravu jsem se snažil asi sedm let. Jednali jsme s majiteli o opravě. Ti sice kývli, ale pro dotaci by hlavy musely být naším majetkem, s čímž nesouhlasili. Projekt jsme jim proto postoupili a oni o dotaci požádali sami. Úspěšně," popsal ředitel kulturního domu ve Svatobořicích-Mistříně Rostislav Marada.

Nelehký úkol oprav si vzal na starost restaurátor Jiří Krososka z Bavor na Břeclavsku, původem z Vracova, odkud je to k opicím jenom několik kilometrů. Eroze a čas, stejně jako umístění poblíž vytížené silnice, sochám téměř odstranily tváře. „Kámen byl zcela zvětralý. Při práci jsem vycházel ze zachovaných částí, podobných soch a něco se dalo odvodit," popsal Krososka, který je restaurátorem již více než čtyřicet let.

Kámen musel napustit speciální hmotou a pak jej nechal vyzrát. To bylo potřeba několikrát zopakovat. Zabralo mu to asi měsíc, celkové náklady byly téměř sedmdesát tisíc korun.

Název svatoborské opice původně vznikl jako hanlivý, později se však uchytil a dnes jej používají téměř všichni. Pocházejí asi z roku 1720, kdy do Milotic zavítali sochaři, aby zámek přestavěli. Svatobořické panství patřilo tehdy pod Milotice, dá se tedy usuzovat, že sochaři zamířili i tam. Hlavy umístili na zeď u hlavní brány. Když dvůr převzalo Jednotné zemědělské družstvo, tak hlavy dalo nad vedlejší vchod, aby ten hlavní mohlo rozšířit pro průjezd těžké techniky.

Pro místní obyvatele mají opice historickou, citovou, ale i orientační hodnotu. „Jednou mi přišel balík z Číny, a jako adresa tam bylo uvedeno Svatobořice u opic," usmál se zemědělec Petr Chaloupka z Archlebova, který část bývalého panského dvora využívá.