Třináct snímků z let 1983 až 2010, výstavu osobité malířky čínským štětcem Nataši Sutté i její přednášku o Tchajwanu, výstava fotek a v neposlední řadě také návštěvu tchajwanského ambasadora přinesl další ročník semináře asijských filmů. Ten se o uplynulém víkendu uskutečnil ve Veselí nad Moravou již po třinácté.

„O Tchajwanu jsem přemýšlel už delší dobu. Vždy ale záleží na tom, jak se k celé věci postaví velvyslanectví a ambasády. Kontaktoval jsem Jiřího Jilíka, který byl jeden čas předsedou tchajwanské společnosti a ten mi k tchajwanskému velvyslanectví otevřel cestu,“ uvedl ředitel městského kulturního střediska ve Veselí nad Moravou Marcel Řimák.

Právě Jiří Jilík se zúčastnil vernisáže výstavy Nataši Sutté, která nese název Evropskou duší čínskou tuší. „Nataša se narodila v Praze a část života prožila v Anglii. Přesto ji najednou Evropa přestala uspokojovat a někdy v sedmadvaceti letech sbalila batůžek a rozjela se na tichomořský ostrov Tchajwan, na kterém strávila dvanáct let,“ popsal Jiří Jilík pouť Sutté, která je jeho kamarádkou.

Zároveň je ji patrně naší jedinou absolventkou výtvarného oboru Národní tchaj–pejiské pedagogické univerzity, která se nachází v hlavním městě Tchaiwanu. „Na výstavě je k vidění krajina česká, slovenská i anglická, něco i z Veselí nad Moravou. Především pak ale Praha. Vše je malováno tak, jak by to viděl očima i výtvarným citem člověk, který se idtentifikoval s čínskou kulturou“ doplnil Jilík.

Sama Suttá se podle svých slov snaží ve svých obrazech vyjádřit krásno. „Myslím, že Česká republika je ve srovnání s Čínou malinká, ale skoro bych řekla, že máme skoro bohatší historii, než ta ohromná Čína. Jsme tu jako rozcestí celé Evropy a zážitků a toho všeho je tu velmi mnoho. Já jsem se snažila historii i vše ostatní v obrazech zachytit, protože cítím, že je to část mě a část mojí identity,“ vyznala se malířka.

Seminář tchajwanského filmu letos představil snímky Teroristé, Nosič reklamy, Čas žít a čas zemřít, Malá mořská víla duoduo, Poslouchej, Chuť melounů, Tři časy, Touha, opatrnost, Vy mluvíte francouzsky?, Blue Brave: The Legend of Formosa in 1895, Monga, Modrá brána a Cape No.7. Tchajwanská kinematografie je přitom poměrně mladá.

„Filmová historie je sice velmi mladá, protože tchajwanský film začal až po druhé světové válce, vyvíjel se ale velmi rychle. Už teď máme velmi bohatý filmový fond a filmy jsou obsahově velmi hluboké,“ poukázal tchajwanský ambasador Chiu Jong–jen. Podle něj patří mezi velmi uznávané a slavné tchajwanské režiséry především Lee Ang, který už získal mnoho ocenění i sošku Oskara.

Veselí nad Moravou bylo po Praze druhým místem, kde velvyslanec seminář tchajwanských filmů otevíral. Přesto doufá, že podobných seminářů bude přibývat. „Naše země má velmi bohatou kulturu, jejíž zvláštností je to, že jde vlastně o čínskou kulturu s tchajwanským nádechem. Svůj pobyt v této zemi bych chtěl využít pro to, aby Češi více poznali Tchajwan a Tchajwanci naopak více poznali Českou republiku,“ uzavřel ambasador.