Zhruba čtyřsetstránková kniha má vyjít v listopadu. Bude obrazově ukazovat nositele krojových tradic šestatřiceti obcí a měst. Textová část tak bude obsahovat zejména popisky pod fotografiemi a kratší informační sdělení. „Trváme především na tom, aby pod fotografiemi byla jména konkrétních vyfocených lidí. Chceme totiž, aby se také jejich vnuci a pravnuci třeba i za padesát let dozvěděli, jak to tady kdysi vypadalo. A aby tam našli konkrétní tváře s konkrétními jmény," vysvětlil Židlický důvody popisování fotografií.

Při této tvůrčí činnosti šlo také o to, aby se na fotkách našli i lidé, kteří nejsou v regionu veřejně známí. Kromě hudebníků z oblíbených muzik, členů folklorních souborů či chas se tak v obrazové publikaci najdou i obyčejní lidé. „Jde především o ty, kteří v krojích chodí například na hodech či při nějakých duchovních akcích. Chtěli jsme opravdu postihnout všechny. Od nejstarších babiček až po ty nejmenší," řekl fotograf.

Podle něj podstatou knihy je sdělit, že kroje a zvyky, které se udržují, jsou součástí běžného života v obcích. Nejsou prý žádnou zvláštností, která se týká jen pár lidí. „Samozřejmě jsou v jednotlivých obcích také různé rozdíly. Zahrnujeme tam širší Podluží a vesnice se od sebe pochopitelně liší," vysvětlil Židlický.

V knize je více než tisícovka fotografií.I přesto, že se při své práci fotograf setkal s lidmi, kteří nejsou na focení zvyklí, vše šlo bez problémů. „Rozpaky jsem vůbec nevypozoroval. Naopak. Když vzniká kniha, která přibližuje a sbližuje region a v níž je několik tisíc lidí, jsou také nadšení a nápad velmi vítají," zhodnotil fotograf.

Zároveň podotkl, že se setkal i s velkou ochotou a chutí jednotlivých modelů, které fotil. „Dělali to ve svém volném čase. Navíc dát dohromady jen tak stovku krojovaných taky není zrovna jednoduchý úkol," pochlubil se Židlický.

Jeho nápad se líbí i zúčastněným. „Fotili jsme se s hodonínskou chasou ve slavnostních krojích v kostele, venku pak také ve všedních. Takováto kniha je skvělým nápadem. Bude zdokumentováno, jak to tady vypadá. Pro další generace pak také to, jak se tady žilo," popsala své dojmy Klára Blažejová z Hodonína.

Hodonínský fotograf už vydal knihu, která mapuje Kyjovsko. „Setkal jsem se se spoustou lidí, kteří knihu velmi chválí a tráví u ní své volné chvíle. Mají tam spoustu známých. Vidí tváře, se kterými chodili do školy. Je to jakási paměť regionu a má to obrovský smysl," uzavřel Židlický.