Kliknutím zvětšíteVodohospodáři tohoto vodního hlodavce zaznamenali na celém území, které spravují. A jeho počty stále stoupají. Nejpostiženějšími oblastmi jsou Břeclavsko a Znojemsko. „Nejvíce je bobrů v celém povodí dolní Dyje, na Moravě od Lanžhota až po Šumpersko včetně přítoků, na Bečvě od soutoku s Moravou až po Valašské Meziříčí, ale také na Svitavě a Svratce. Jeho činnost dokonce pozorujeme i na odvodňovacích kanálech,“ upřesnil generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Bobři nemají v tuzemsku přirozené nepřátele. Ročně způsobí škody za miliony korun také lesníkům. Nejvíce zejména na jižní Moravě. A to ohryzem a okusem mladých i dospělých porostů téměř všech druhů lesních dřevin. „Bobři jsou zákonem chránění. Nezbývá nám tedy než zjišťovat škody a podle zákona o poskytování náhrad za škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy žádat o jejich uhrazení,“ sdělila mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová. První škody způsobené bobry zaregistrovali lesníci již v roce 2003.
Vodohospodářům nejčastěji bobři škodí narušováním ochranných hrází, stavbou zátaras, které vzdouvají vodu a zaplavují okolní pozemky, ale také kácením a ničením zdravých stromů a dalších břehových a pobřežních porostů. Bobřích hrází evidují více než stovku. Stejné množství je i okousaných stromů. „Na Břeclavsku, které patří z hlediska činnosti bobra k nejvíce postiženým oblastem, jsme museli některé hráze zpevnit štětovými stěnami či kamennou rovnaninou. Proti okusu stromů se snažíme používat pletivo či speciální protiokusový sprej,“ popsal Gargulák.
Dvanáct až čtrnáct bobřích rodin se aktuálně vyskytuje i v Národním parku Podyjí. Zde však podle přírodovědce a uznávaného odborníka na bobry Vlastimila Kostkana tolik nevadí. Potíže naopak působí po proudu řeky Dyje ve směru dolů od Znojma. „Zde se řeka dostává do zemědělské krajiny. Bobři až tak nevadí na hlavním toku, kde občas skácí nějaký strom. Ale v rovinaté krajině jižní Moravy nebo třeba na Hané je jiná potíž. Bobrů postupně přibývá, mají svá teritoria, musejí se rozmístit dál od sebe, a dostanou se například do melioračních kanálů. Jejich hráze je pak třeba vybourávat nebo drénovat, aby nebyly obhospodařované pozemky podmáčené, nebo aby byly vodní toky průtočné. Řešit bobří hráz až v případě povodní je totiž pozdě,“ poznamenal Kostkan.
Jak vodohospodáři, tak i lesníci, jsou pro systematičtější regulaci bobrů. V chráněných krajinných oblastech, mezi které patří i Soutok, se však na bobry vztahuje přísnější ochrana. To v jižních Čechách, kde hrozí poničení hrází středověkých rybníků, je tomu jinak. „Tady je možné bobry na celoroční výjimku střílet,“ srovnal odborník na bobry.
Před lety bojovali s bobry i v zámeckém parku v Lednici. Situace je tady ale již stabilizovaná. „Bobr se u nás vyskytuje. Ale většinu stromů, které jsme z dřívějška považovali za ohrožené, máme buď oplocené pomocí pletiva upevněného na kůlech kolem dokola, nebo ošetřené chemickým nátěrem. Letos jsme řešili jen jeden ohlodaný strom, platan. Mrzelo nás to, ošetřený byl, ale zřejmě již nátěr vyprchal. Funguje totiž vždy jen nějakou dobu, která se nedá přesně určit. Zpravidla od dvou do pěti let,“ zareagoval správce lednického zámeckého parku Oto Bernard. Připustil, že menší aktivita bobrů je bezesporu spojená i s revitalizací Zámeckého rybníka.
V Lednici využívají dva typy nátěrů. Jeden na mechanické bázi, který na sebe váže křemičitý písek. Nátěr pak na kůře stromu drží drobná zrníčka. Bobr se ze zkušenosti správy parku do takto ošetřených stromů jednoduše nezakousne. Druhý typ je pak chemický. „Natíráme kmeny stromů nějakou látkou, která bobra odpuzuje. Většinou se osvědčila ta, která v bobrovi vzbudí pocit, že je ohrožený nějakým vnějším nepřítelem. Šlo třeba o nátěry s příměsí tygří moči,“ pokračoval správce lednického zámeckého parku.
Podle Romana Zajíčka z Agentury ochrany přírody a krajiny však podobná řešení fungují pouze na ty stromy, které jsou takto ošetřené. „V Lednici jsme zkoušeli i rozmíchaný vlčí trus. Je však nereálné, abychom takto ošetřili všechny stromy v parku,“ nechal se slyšet.
Jinde zase ochranáři testovali také trus tygří, který se jim podařilo sehnat z jedné zoologické zahrady. „Byla to rezervace, kde bobři ucpávali výpustní objekt a my jsme zde potřebovali udržet stálou hladinu vody. Cítit to bylo všude, věřím, že jsme odehnali i nějaké turisty. Místo bylo pro bobra zásadní. Bobr chodil několik dní kolem a když naznal, že tam žádný tygr není a nebezpečí mu nehrozí, trus opět přehradil větvemi,“ popsal Zajíček.
Bobři mají dlouhodobě svá teritoria dokonce i v nížinách v Chráněné krajinné oblasti Pálava. Osídlené je území v nivě Dyje pod Pavlovskými vrchy v prostoru Křivého jezera a podél Nových Mlýnů. Trvale žijí bobři také u Včelínku a v okolí Nového rybníka. „Díky činnosti bobra, který postavil soustavu hrází při nátoku do Nového rybníka, je pak trvalá zátopa v prostoru jižně od kolejí, kudy jezdí vlaky mezi Břeclaví a Znojmem,“ upřesnil vedoucí správy oblasti Jiří Kmet. Dodal, že potíže však ochranáři s bobry žádné nemají.
KDE BOBŘI NEJVÍCE ŠKODÍ A CO S TÍM
- Nejvíce bobrů se v rámci republiky nachází na území Moravy. Hlodavci se sem totiž dostali již v roce 1980 z Rakouska, kde je v sedmdesátých letech vysadili. Šířit se začali právě dolní Dyjí a dolní Moravou.
- Odborníci výraznější nárůst počtu těchto vodních hlodavců na Moravě neočekává. To proto, že řeka Morava, která je jakousi osou skrz celé území Moravy, je spolu se svými přítoky bobry již téměř zcela nasycená. Opačně tomu má být ve středních či východních Čechách se spoustou vhodných biotopů a odříznutých meandrů řek.
- Mladí bobři evropští zůstávají s rodiči po narození minimálně dva roky. Pokud jsou teritoria v jejich okolí obsazená a oni nemají kam jít, zůstávají i déle. Podle odborníků tak jde o přirozené opatření, kterým zabraňují bobří rodiny přemnožování. To, že zůstanou s rodiči, je totiž na nějaký čas vyřadí z reprodukce.
- Jedna bobří rodina zůstává na místě až patnáct let. První mláďata se rodí dvou až tříletým párům. Zpravidla jde o jednoho potomka. Později mají bobři tři, čtyři až pět mladých. Nejplodnější jsou samice okolo pátého až šestého roku života. Rodit mláďata pak přestávají většinou v deseti letech. I poté však zůstávají hájit lokalitu, v níž žijí, a pachově ji označují. Stárnutí je tak podle odborníků na bobry dalším principem, který napomáhá brzdit přemnožování bobrů.
- Na Břeclavsku, kde jsou pro bobry ideální podmínky k životu s lužními lesy, dostatkem dřevin a potravy, žije jedna rodina na asi devíti stech metrech plochy. Naopak na Hodonínsku, kde je řeka Morava regulovaná a v jejím okolí jsou spíše pole s nedostatkem dřevin, má jedno bobří teritorium délku i čtyř až pěti kilometrů. Mezi dvěma teritorii pak leží dvou až třísetmetrové území nikoho.
- Odborníci upozorňují, že bobři nepůsobí pouze škody. Naopak. Umějí přetvářet krajinu ve prospěch biodiverzity a bohatosti. Tvořením hrází vzniká stojatá voda, v níž se prakticky ihned rozmnožují ryby. Žijí zde obojživelníci a pravidelně se sem vracejí vodní ptáci. V bobřích mokřadech se zase zadržují splavené částice zemědělské půdy, která tak neodtéká do velkých řek a moří.
- Právě do oblastí takzvaných bobřích luk, tedy zaplavených území v blízkosti řek, pravděpodobně historicky přicházeli osadníci, když obsazovali východní pobřeží Spojených států amerických. Louky jim sloužily jako pastva pro dobytek. Odborníci na bobry se domnívají, že podobným způsobem se šířila i civilizace ve střední Evropě.
- V souvislosti s bobry se v minulosti skloňovaly také možnosti cíleného zadržení vody v přírodě v reakci na sucho. Ve hře byl dokonce projekt, který měla podpořit evropská dotace. Cílem bylo zjednodušeně řečeno nalákat bobry na určité k tomu určené území, například pomocí prutníků vrb. Nakonec z toho ale sešlo.
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
