„Jde nyní o oficiálně největší košt zelí. Doplňkovým údajem bude to, co je na tom obzvlášť pozoruhodného, totiž množství porotců. Nehodnotí totiž odborníci, ale takříkajíc laici, kteří přijdou. Hlavním údajem je ovšem počet vzorků,“ uvedl na místě prezident Agentury Dobrý den Miroslav Marek. Ojedinělá je podle něj i desetiletá historie, kterou také do knihy rekordů zanese.

„Je škoda, že zrovna letos není největší účast, která kdy byla. Už se tady sešlo i více než sto třicet vzorků, letos je to devětasedmdesát. Porotců pak při letošním zápise bylo dvě stě deset,“ uvedl sjeden z pořadatelů Přemysl Vícha.

Vzorky se sešly klasické bílé i červené. Přichystané byly jak podle jednodušších tradičních receptur, tak s různými příchutěmi.

Košt se každoročně stává i testem pro společnost Hamé. Ta jako spoluorganizátor dodá vždy několik svých průmyslově vyrobených vzorků, aby se utkaly v souboji s domácími a s láskou vyráběnými. Tentokrát to zelí z fabriky dotáhlo na celkové osmé místo.

Suverénním vítězem se stal Pavel Jonošec z Vřesovic, který podle výsledných bodů soupeře doslova deklasoval. Druhé a třetí místo zůstalo ve Velké. Postarali se o to Josef Falešník a Jiří Psík.

Cesta k rekordnímu zápisu začala před lety docela nevinně, ovšem hodně podobně, jak tomu u koštů bývá. „Chlapi, nesu vám na okoštování perfektní zelí,“ přišel před jedenácti lety jeden z Veličanů do tamní hospody. „Mám lepší,“ kontroval po ochutnání druhý. „Tož dones,“ vyzval první. A tak spor našel odezvu.

„Sešlo se nás asi šest, ale každý si chválil jen to své. Tak jsme dali vzorky na plato a šli k dalšímu stolu, ať nás rozsoudí. Pak už byl jen krůček k pořádání koštu, což se stalo hned následující rok,“ vzpomíná jeden ze zakladatelů koštu kysaného zelí Antonín Ptáčník