Druhově pestré a méně udržované trávníky se v posledních letech objevily například v Mikulově na Břeclavsku nebo v Břeclavi. Takzvané květnaté louky mají udržet vodu v půdě a také nabídnout útočiště užitečnému a vzácnému hmyzu.

Okresní města slyší na doporučení odborníků, kteří hovoří o trendu prodlužování trávníků městské zeleně. „Určitě se rádi vydáme tímto směrem. A lidem se budeme snažit vysvětlit důvody, které nás k tomu vedou. Naším cílem nejsou spálené travnaté plochy,“ uvedl břeclavský starosta Svatopluk Pěček.

Podobně hovořil i místostarosta vyškovské radnice Josef Kachlík. „O věci však budu jednat v nejbližších dnech s vedoucím odboru životního prostředí Jiřím Kutálkem. Ale například oblasti u sídlišť nemůžeme trávníky nechat zarůst,“ zmínil Kachlík.

Jako na vážkách to mají naopak v Hodoníně. „Méně časté sečení trávy požadovali někteří obyvatelé už loni. Zkoušeli jsme vysévat speciální luční směsi v okrajových částech města, ale neosvědčilo se to. Vyrostlo tam víc plevelů než kytek. Druhá část místních má opačný názor, vyžaduje perfektně posečené trávníky,“ popsal situaci mluvčí tamní radnice Josef Horníček.

Význam vysokého trávníku:

Při vyšší výšce trávníku nedochází k jeho žloutnutí nebo přesychání v okrajích.

Vyšší trávníkové rostliny za sucha vkládají energii více do úspory vody a podpory kořenového systému než do bujného růstu.

Krátce sečený trávník, tak zvané strniště, v horku snáze vysychá.

V období, kdy je méně srážek a sucho, proto doporučují odborníci trávníky nesekat.

Čím je trávník vyšší, tím lepší mikroklima si podle odborníků udržuje. Stovky tisíc nevzhledně vysokých deseticentimetrových stébel zadrží výrazně větší díl půdní vlhkosti.

Botanička Chráněné krajinné oblasti Pálava Helena Prokešová stejně jako Kachlík poukazuje na důležitost výběru místa, kde tráva roste. „Pro lokality, které slouží lidem třeba k pikniku, kde rozkládají deky, odpočívají a kde se často šlape, vysoká tráva vhodná není. Na ostatních místech, která radnice vyberou s rozmyslem, však jistě má dobrý vliv na druhovou pestrost a zadržování vody v půdě,“ srovnala odbornice.

Zcela unikátní je obecní trávník před domem v Sedlešovicích na Znojemsku. Díky ochraně před strojovou sečí tam totiž kvete šalvěj rakouská. „Jde o rostlinu, která u nás začala postupně mizet a před rokem 2013 byla dokonce zařazená k vyhynulým druhům,“ zdůraznil botanik Jihomoravského muzea ve Znojmě Radomír Němec. Šalvěj, která rostla ještě koncem devatenáctého století na více lokalitách jihovýchodní Moravy, se v Rakousku stále vyskytuje hned na několika místech.

V trávníku před domem v Sedlešovicích se jí také daří. „V blízkosti roste ještě hadí mord šedý a tužanka tvrdá zařazené na červeném seznamu ohrožených druhů. Šalvěji se daří i proto, že trsy kvetoucích rostlin při mechanizované seči trávníků v obci vynechávají, a tak mohou odkvést a vytvořit semena,“ zdůvodnil Němec.