Po zapojení se do systému dostanou domácnosti čárové kódy, které zájemce může lepit na vytříděný odpad. Dále dostanou přihlašovací údaje do svého odpadového účtu, pomocí kterého kontrolují načtené pytle s tříděným nepořádkem.

Po naplnění pytle například plastovými obaly na něj uživatelé nalepí kód a v den svozu jej dají před dům. Popeláři odpad v jeden den svezou na sběrný dvůr a čárové kódy načtou. Tyto informace následně putují do jednotlivých online účtů. „Podle toho, jak kdo třídí a snižuje produkci odpadů, je domácnostem vypočtená úleva na poplatku na následující rok," vysvětlil Staňka.

Účast v tomto systému je dobrovolná, hlavní výhodou je úspora peněz. V Hovoranech je zapojených čtyři sta čtyřicet domácností, což představuje asi pětaosmdesát procent z celkového počtu. V Miloticích se jich účastní asi pět set z celkových šesti set.

Konečné výsledky a úsporu se obce i obyvatelé dozvědí na konci tohoto či začátku příštího roku. „Mám z výsledku radost. Motivujeme lidi k třídění a to je ten důvod, proč jsme do toho šli," zhodnotil milotický starosta Josef Levek.

Ludmila Šťastná z Hovoran novinku využívá už od začátku, odpad třídila ale už i předtím. „Systém se mi líbí. Nedělám to ale kvůli zisku, důležité pro mne je, abychom nezatěžovali životní prostředí," řekla Šťastná.

Spokojený je i Jiří Ptáček z Hovoran. „Poté, co jsme dostali pytle, jsme začali třídit veškerý odpad v domácnosti. Předtím jsme třídili jen PET lahve. Když obec udělá takový krok a zajistí podmínky, tak se potom lidé připojí," řekl Ptáček. Někteří jiní obyvatelé Hovoran si ale stěžují, že o provozu systému nemají dostatek informací.

Hovorany sváží plastový odpad jednou za dva týdny a papír jednou měsíčně. Načtení kódů a svážení pytlů zabere asi čtyři hodiny, pokud jsou jen plasty, a až osm hodin, pokud je svoz i papíru. Na práci jsou potřeba dva až tři pracovníci. „Nejpozději druhý den si pak lidé mohou hodnoty zkontrolovat na svém účtu," sdělila správkyně odpadového hospodářství v Hovoranech Dita Ježová. Ta zajišťuje i pomoc a zodpovězení dotazů ohledně systému v obci.

Hovorany a Milotice jsou první na Hodonínsku. Mimo ně využívá inteligentní systém s nakládání s odpady dalších třiačtyřicet obcí a měst. Rozšířený je hodně na Břeclavsku, odkud Staňka pochází a kde je i zastupitelem v Uherčicích. Dalších pět větších měst a tři mikroregiony o zavedení jednají.