Jedinečná sbírka cykasů zavede hosty do Ameriky, Afriky, Asie i Oceánie. „Z našeho skleníku se stala evropská rarita, a to právě díky své sbírce cykasů. Jde o rostliny, které tady žily už v pravěku, v době kdy tady ještě nebyli lidé. Dochovaly se až do dnešní doby. Bohužel vlivem moderního člověka se jim v přírodě přestalo dařit, a to až do té míry, že se dostaly na červený seznam ohrožených rostlin. Některé z nich se počítají jen na desítky kusů,“ zavádí do světa cykasů hodonínský zahradník Karel Martinec.

Ve stínu velkých i malých listů, v sousedství květů a v oparu mlžící závlahy přiblížil hlavní lákadla už sedmdesátileté zimní zahrady.

„Nikde jinde v Evropě se na jednom místě nenachází takto druhově rozsáhlá sbírka těchto rostlin. Máme tady takové druhy cykasů, kde další takový se nachází až v Královské botanické zahradě v Londýně. A pro svou vzácnost tam není pro veřejnost vůbec vystavována. Kdežto u nás má veřejnost možnost návštěvy, prohlédnout si rostliny a nemusí za to platit žádné povinné vstupné. To z toho důvodu, aby skleník byl přístupný všem obyvatelům, a to každý všední den, od pondělí do pátku od sedmi do čtrnácti hodin,“ vysvětluje Martinec.

Ten je reprezentantem třetí generace zahradníků, kteří láskyplně pečují o zdejší rostliny a starají se o rozkvět zdejší unikátní sbírky.

V nemocnici se léčí nejen tělo, ale i duše

Myšlenka tropického skleníku v Hodoníně je spojená se jménem architekta Bohdana Wágnera spjatého i se vznikem katedry okrasného zahradnictví v Lednici. Právě tento odborník se totiž postaral o architektonické zpracování nemocniční zahrady.

„Už ve své době měl takovou představu, že v nemocnici se léčí nejen tělo, ale i duše. Z toho důvodu umístil tady do vnitrobloku botanický skleník. Ten také doposud využívají pacienti a lidé, kteří jdou do nemocnice na vyšetření, a stejně tak třeba lázeňští hosté,“ přibližuje zahradník.

Nová výjezdová základna pro záchranáře ve Veselí nad Moravou.
VIDEO: Po Veselí nad Moravou otevřou záchranáři novou základnu i v Kyjově

Čas od času provádí hosty také při komentovaných prohlídkách. „Pořádáme je kvůli tomu, abychom skleník ještě více přiblížili lidem. Je totiž smutné, že sem přijíždějí návštěvníci až ze Španělska, kteří o našem skleníku ví. A naopak mnozí Hodoňáci netuší, že tady takový unikátní skleník je,“ podotýká Martinec.

Připomíná, že prostory zimní zahrady jsou bezbariérové, takže si je mohou prohlédnout i lidé s handicapy. Navíc do skleníku opakovaně docházejí i lidé s postižením zraku, kteří u rostlin vnímají především jejich vůni.

Kromě jedinečné sbírky cykasů návštěvníci ve skleníku objeví několikanásobně početnější zastoupení dalších druhů rostlin. Mezi nimi zaujmou například nezvykle velké potosy, různé druhy krásně kvetoucího zázvoru, pepřovník nebo i monstery. „Jsou tady už takového staří, že dokonce plodí. Monsteru má sice řada lidí doma, ale často ani netuší, že může mít plody, které jsou navíc jedlé. Chutí se podobají banánu,“ ukazuje aktuální úrodu zkušený pěstitel.

Jedna z nejjedovatějších rostlin je mimo dosah

Roste tady také ananas původem z ostrovní Kuby. O kousek dál příchozí mohou nalézt venezuelskou zapotu, z níž se mohou vyrábět přírodní žvýkačky. Případně zde kolemjdoucí mohou obdivovat jeden z největších druhů strelitzií, původem z tropické Afriky.

Mimo dosah návštěvníků se ukrývá jedna z nejjedovatějších rostlin světa, acokanthera spectabilis. „Je ale zajímavá i svou vůní. Když kvete, tak to tady nádherně voní jasmínem,“ podotýká zahradník.

Zdroj: Deník/Petr Turek

Do budoucna Hodonínští uvažují o novém plášti skleníku, který by umožnil rostlinám dosáhnout i vyššího vzrůstu.