„Určitě k nejvýznamnějším patří baterie pěti pecí řemeslného charakteru, které mají do červena propálené mazanicové stěny. Z jejich zásypů se nám podařilo získat zlomky keramiky, datovatelné až do 13. století,“ hodnotí vzácný úlovek archeolog Šmerda.

Právě kyjovský zámeček patří podle archeologů k nejstarším a nejvýznamnějším budovám města. Předpokládá se, že někdy koncem 16. století nahradil starou tvrz obklopenou vodním příkopem. Archeology teď zajímá, jakým způsobem podobné areály fungovaly v jednotlivých regionech.

„Zdá se, že celý areál plnil nejen duchovní funkce, ale zahrnoval v sobě i funkci nějakého ekonomicko–výrobního areálu,“ vysvětlil archeolog Masarykova muzea v Hodoníně. Podobné areály jsou už známy z Brna či Olomouce. V Kyjově je však tento objev podle něho skutečnou raritou.

„Původní keramické nádoby, jejichž střepy jsme odkryli, sloužily nejspíš k převozu a uchovávání potravin. Některé pece obsahovaly strusku, to znamená, že mohly sloužit i k účelům železářským,“ soudí Jaromír Šmerda.

Výzkum podle odborníků poukázal také na přístavbu z první poloviny 19. století, která se dosud neobjevila v žádných písemných pramenech.