Zvykl jste si na roušku v době koronaviru jako součást oděvu?

Člověk ji bere jako nutné zlo. Kreativita lidí byla velká. Šili roušky z modrotisku, s motivy hokejové Komety, fotbalové Zbrojovky, byly tam vyobrazené různé ornamenty. I na smutné době tedy bylo něco veselého. Člověk se mohl každý den dívat na nové roušky.

Jak vás zaměstnávala koronavirová krize?

Byla to náročná doba. Pomohlo mi, že jsem zažil už několik povodní. Bohužel na koronavirus se nikdo z nás nemohl připravit. Všichni jsme se učili. Byly to více než dvanáctihodinovky v práci.

Kdo je Bohumil Šimek

Narodil se 2. března 1959 v Brně, má jednu dceru.

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, dnešní Masarykovu univerzitu.

Od listopadu 2016 je hejtmanem Jihomoravského kraje, ve volbách kandidoval jako nestraník za hnutí ANO. Předtím pracoval jako ředitel Městské policie Brno.

Ve volném čase rád pracuje na své zahradě.

Překvapila vás aktivita dobrovolníků, kteří šili roušky nebo pomáhali v první linii?

Jižní Morava vždycky táhla za jeden provaz. Jmenovat nějakou skupinu by nebylo nyní nejlepší. Zapojili se úplně všichni. Patří jim za to velký dík. I na krajském úřadě jsme nakoupili patnáct šicích strojů a zaměstnanci šili roušky. Dávali jsme je pak do našich zařízení sociálních služeb.

V čem jste viděl největší problém v době nouzového stavu?

Asi ve špatné informovanosti. Z Prahy do Brna a pak dál. Spousta starostů se na nás obracela, že nemají informace, ale byli jsme na tom stejně jako oni. V ústředním krizovém štábu to ze začátku trochu vázlo. Hodně pomohla whatsappová skupina, kde jsme jako hejtmani komunikovali a řešili problémy. Za víkend jsme si poslali i tři sta esemesek.

Jaká témata jste probírali?

Ochranné pomůcky, uzavírání domovů důchodců, zřizování stanů pro testování lidí, vyčleňování lůžek v nemocnicích.

Jih Moravy se držel v počtu nakažených lidí dlouho na třetím místě mezi kraji, pak už klesal do průměru. Co to způsobilo?

Koronavirus sem byl zavlečen. První případy i podle hygieniků byli lidé, kteří jen projížděli přes jižní Moravu. Úplně první rodina, kdy dcera jela z Itálie, nakazila příbuzné v Brně a odjela do Moravskoslezského kraje. Takových případů bylo mnohem více. Jsem rád, že jsme hned ze začátku uzavřeli nemocnice i domovy důchodců, aby se koronavirus nerozšířil více.

Hned několik zaměstnanců i pacientů se nakazilo koronavirem v břeclavské nemocnici, oddělení ORL a ARO dokonce na čas uzavřeli. Víte, jak se tam nemoc objevila?

Zavlekl ji tam člověk, který byl předtím na dovolené v zahraničí. Drtivá většina lidí s koronavirem neměla žádné příznaky, proto v břeclavské nemocnici nastal tento problém. Ale myslím, že jsme situaci ustáli se ctí.

Ze začátku byly problémy s nedostatkem roušek a dalších ochranných pomůcek i ve zdravotnických zařízeních. Je jich nyní dost?

Začátek byl hektický, výroba domácích roušek nešla tak rychlým tempem, jako pak rozvoz. Nyní máme připravené rezervy asi na tři týdny, ústřední krizový štáb hovoří ještě o třech měsících. Myslím, že současná zásoba je dostačující.

Zásobíte se ochrannými pomůckami i dopředu pro případné pokračování epidemie?

Ještě asi nějaké ochranné pomůcky koupíme. Věřím, že do konce června budeme mít dost prostředků nejméně na dva či tři měsíce. Všechna krajská zařízení už se také předzásobují, aby nevznikl problém.

Pandemie koronaviru zasáhla zdravotnictví. Na posledním zastupitelstvu jste schválili miliony pro krajské nemocnice. Neštve vás, že vláda v minulých týdnech oddlužila pouze státní nemocnice, a ne i ostatní?

Je dobře, že oddlužila páteřní fakultní nemocnice, ale na jihu Moravy je potřeba brát zdravotnictví komplexně. Fakultní nemocnice by bez krajské nemohla fungovat. Ozvali jsme se jako hejtmani, aby se vláda zabývala i dalším oddlužením. Ministr zdravotnictví mi řekl, že pamatuje i na další zařízení a do budoucna o tom vláda bude jednat.

Jaké očekáváte ztráty v rozpočtu kraje v souvislosti s koronavirem?

U nás to bude asi miliarda sto tisíc korun. Už jsme některé škrty udělali, snažíme se vše udělat pro to, aby se co nejméně dotkly investic. Jsou potřeba i dotační programy pro nalákání lidí do regionu. Chceme podpořit opravy památek, obecních úřadů, sokoloven, kulturních domů, aby se tam zapojilo co nejvíce místních řemeslníků.

Bavili jste se už také o konkrétních investicích, které bude nutné odložit?

Asi jediný konkrétní projekt, o němž jsme diskutovali, je stavba lázeňského rehabilitačního ústavu v Pasohlávkách. Náklady jsou kolem čtyř set milionů korun. Další investice škrtat nechceme, rádi bychom využili úvěr, který máme na spolufinancování investičních akcí. Některé akce bychom posunuli dopředu. Věříme, že nám vláda vyčlení i nějaké peníze na opravy silnic druhých a třetích tříd.

Kvůli uzavření ubytovacích zařízení nebo restaurací utrpěl velkou ránu cestovní ruch v regionu. Uvažuje Jihomoravský kraj o podpoře turismu?

Jednali jsme s Centrálou cestovního ruku-Jižní Morava, zvážili jsme i navýšení peněz. Mám informace, že kapacity v Lednicko-valtickém areálu nebo na Znojemsku už jsou na léto skoro plné, což je dobrá zpráva. Chtěli jsme podpořit i lokality, kde až takové turistické taháky nemáme v projektu Mimo davy. Spousta lidí se k nám chystá, protože má jižní Moravu spojenou s vinařstvím a vinnými sklepy.