Až dvanáct tisíc korun za dobré známky mohou získat učni, kteří studují na Integrované střední škole v Hodoníně či na Středním odborném učilišti v Kyjově.

„Jsme přesvědčení, že stipendium může být jeden z pobídkových faktorů při rozhodování o tom, na kterou školu podat přihlášku,“ přiblížil hlavní důvod pro zavedení stipendia hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Učni mohou získat stipendium za každé pololetí ve výši 1500 korun v prvním ročníku, 2000 korun v druhém ročníku a 2500 ve třetím ročníku. Kraj na to hodlá vynaložit zhruba šest milionů korun ročně a vyplácet je bude už za známky letošního prvního pololetí. Tento školní rok má být podle hejtmana Haška testovacím obdobím, které má prokázat, nakolik mohou prospěchová stipendia podpořit zájem o jednotlivé učební obory.

„Stipendium může jistým způsobem pomoci, ale neodstraní hlavní příčinu, a to že se nereguluje a nepřizpůsobuje se skladba studijních oborů na středních školách demografickému vývoji. Například v roce 2013 vyjde z devátých tříd jen čtyřicet procent žáků roku 1989,“ upozornil však ředitel Úřadu práce v Hodoníně Vladimír Šťáva.

Jak řekl, kvůli nesmyslnému souboji středních škol o studenty na nich pak studují i čtyřkaři, a místo dobrých řemeslníků tak vzniká armáda mladých, kteří školu předčasně opustí a nezískají žádné vzdělání. „Je jich více než čtvrtina ročně,“ upozornil na neblahou statistiku Šťáva.

Ředitel Středního odborného učiliště v Kyjově Zdeněk Lukeš stipendium vítá. Nárok na něj tady budou mít šikovní pokrývači, obkladači a zedníci. „Máme zkušenosti, že někteří žáci zanechávají studia, protože v rodinách nemají peníze na dojíždění, stravné, případně ubytování v domově mládeže či na pomůcky pro teoretické vyučování,“ vyjmenoval ředitel, v čem by stipendium mohlo pomoci. Domnívá se také, že až se informace o finanční podpoře učňů rozkřikne, budou učňovské obory žádány více než v minulosti.

Že bude stipendium učně motivovat, aby alespoň studium dokončili, doufá i ředitel Integrované střední školy v Hodoníně Petr Bukovský. Tam mohou peníze získat učni oborů elektrikář – silnoproud a malíř – lakýrník. „Největší problém je, že žáci na učební obor nastoupí a hodně jich toho během těch tří let nechá. Je to dáno tím, že jdou raději na úřad práce. Proč by pracovali, když je do toho nikdo nenutí,“ upozornil na nešvar dnešní mládeže Bukovský.