Zároveň upozornil, že jelikož jsou současné postřiky šetrnější, tak je zemědělci často aplikují v plném květu. „V poslední době zjišťujeme, že jsou včely slabší. Jedná se hlavně o ty, jejichž stanoviště byla v blízkosti řepky, což je ale neprůkazné," uvedl zdravotník.
Včelaři, jejichž úly se nachází v bezprostřední blízkosti kvetoucího pole, dostávají od zemědělců výzvu o nástupu období chemického ošetření. Mohou se tak připravit a zajistit úly. Zároveň musejí na obecních úřadech oznámit místa výskytu včelstev. „Tři dny až týden předem nás informují, že nesmíme určitou dobu volně pouštět včely. Záleží na síle postřiku," vysvětlil vacenovický včelař Miroslav Novák.
Včely v inkriminovaném období zajistí v úlech, které jim brání v odletu. „Pustíme je, až ochranná doba pomine. Samozřejmě se stává, že najdeme uhynulé včely. Není jich ale moc, asi kolem stovky," míní Novák. To potvrzuje i zdravotník Marada. „Několikrát se nám stalo, že jsme našli po stříkání mrtvé včely. Nemůžeme je nijak bránit. Když je zavřeme delší dobu v úlech, tak se nám udusí. Kam je ale máme odvézt?" zeptal se Marada.
Tento problém neřeší včelaři na Kyjovsku. Podle jejich předsedy Miroslava Smolíka mají s tamními agronomy dobré zkušenosti. „Zemědělci u nás stříkají v noci nebo velmi brzy ráno, kdy včely nelétají. S naší pomocí se snaží o co nejlepší informovanost," uvedl Smolík. Doplnil, že sice mají slabší včelstvo, to ale podle něj zapříčiňují špatné klimatické podmínky, nikoliv postřiky. „Jelikož včely špatně přezimovaly, jsou zesláblé. Předpověď počasí na duben je také velmi špatná, takže nemají ani podmínky pro množení," sdělil prezident kyjovských včelařů.
Podle vedoucího rostlinné výroby v čejkovické společnosti Zemědělská Miroslava Sýkory je u chemického ošetření řepky olejky přesně daný postup. „Máme omezení, kdy a čím můžeme stříkat. Nejlepší je vyvarovat se chemických přípravků," uvedl Sýkora s tím, že jeho firma ošetřuje řepku před začátkem kvetení. „Pokud má včelař včelstvo na řepce, jeho povinností je informovat majitele porostu. Ten mu dá následně vědět, kdy začne chemicky ošetřovat," upozornil Sýkora.
Při aplikaci na kvetoucí pole hrozí nebezpečí, že si včely pak přinesou do úlu postříkaný pyl, kterým nakrmí mladý plod. „Tím může dojít k tomu, že včelstva máme slabší. Mám včely i v Beskydech a tam jsou silnější než na Hodonínsku. Na severu sice mají horší podmínky, ale nejsou tam pole," řekl Marada. Postřiky by ale neměly mít vliv na kvalitu medu. „Včela dokáže med odfiltrovat. Prováděly se rozbory, které dokázaly, že chemie z postřiků v medu nebyla," sdělil zdravotník. Včely na Hodonínsku neohrožují podle něj jen chemické postřiky, ale i infekční onemocnění, jako je varroáza. „Je největším problémem. Roznáší viry, které jsou příčinou velkého úhynu včelstev," dodal Marada.
