Skupinka vinařských turistů Festivalu otevřených sklepů se dověděla zajímavosti, které ostatním účastníkům dvoudenní akce zůstala skrytá. Obohacen byl i sám průvodce.

„Myslel jsem, že už mě v tomto areálu nemůže nic překvapit. Toto jsem nečekal,“ řekl Grombíř, když při prohlídce areálu vešel i se skupinkou do búdy manželů Jelínkových. V ní je kompletně dochovaný sto let nezměněný interiér.

Lidé tak stáli v lisovně pod sto let starými a až nepřirozeně prohnutými trámy na hliněné podlaze, aby pak sešly dolů do sklepa po ušlapaném a kluzkém povrchu bez schodů. Stejně staré je i zařízení místnůstky u vchodu. Jelínkovi stavbu převzali před několik lety jako dědictví, kterému se léta nikdo důsledně nevěnoval. Svěřili se s tím, že v nejbližší době chtějí stavbu opravit, samozřejmě s tím, aby se její vzhled nezměnil.

Turisté se ale podívali také do búdy Miroslava Různy, která milotickému panstvu před lety sloužila pro ukládání odevzdaných vinných desátků. Zastavili se také u památkově chráněného sklepa číslo jednadvacet. „Tak kdysi ve Vlkoši vypadaly všechny búdy,“ vysvětlil příromným Grombíř.

S bývalou místostarostou Vlkoše Annou Čarkovou také turistům povykládali, jak údajně tamní vinař František Něnička ničí vinnou chorobu peronosporu světlomety.