Nejdříve je ale nutné opravit střechu, kterou do domu zatéká. Na tuto akci získala obec osmisettisícovou dotaci z Jihomoravského kraje.

V domě je přitom spousta další práce. „Uvnitř je spousta předmětů, v nichž je potřeba udělat pořádek. Rodina se odstěhovala někdy v šedesátých či sedmdesátých letech a spousta věcí po ní zůstala. Například nábytek, tiskoviny, nádobí a nářadí. V podstatě stačí, když se vše vynese ven, vyčistí, nastěhuje zpět, a je hotové nádherné muzeum," přiblížil radějovský starosta Martin Hájek. S žádostí o pomoc už oslovil i odborníky z brněnské filozofické fakulty.

Dům ale po opravě nemá sloužit jenom jako muzeum. Myšlenkou je, že v něm najdou útočiště i různé místní organizace a spolky. Má totiž pět obytných místností a kuchyňku, za budovou jsou další tři místnosti, které sloužily jako pracovní. Nachází se tam také zahrada se starými odrůdami ovocných stromů, které chce obec rovněž zachránit.

O využití domu již uvažovala i vedoucí kroužku Výtvarníček Marie Švejkovská. „Může sloužit jako ochranný prostor, kde bychom se setkávali. Díky velké zahradě můžeme naučit děti poznávat různé věci a pořádat tvoření v přírodě," zmínila se Švejkovská.

Výtvarníček sdružuje děti z prvního stupně základní školy a ze školky. Schází se jednou za dva týdny. Místnosti starého stavení mohou poskytnout skvělou kulisu i pro různé ukázky tradičních lidových prací, jako je například draní peří.

První zmínka o stavení nedaleko radějovského obecního úřadu pochází z dopisů s datem roku 1914, kde se o něm mluví jako o novostavbě. Tehdy v něm žila rodina Andrýsků. Ta vychovala čtyři děti, dva chlapce a dvě děvčata. Dcera Apolonie se později vdala za knihkupce Jana Blumenscheina ze Strážnice. „Blumenscheinové byli původně měšťané, kteří měli ve Strážnici měšťanský dům. Povoláním byli pekaři, jeden jejich předek zastával dokonce funkci starosty města. Byli to vlastenečtí, uvědomělí lidé, kteří ačkoliv měli německé jméno, přidali se k progresivní vlně národního uvědomění," přiblížil strážnický historik Jiří Pajer.

Po manželově smrti v Radějově Apolonie zůstala, na návštěvu k ní často jezdil bratr Cyril. Na domě toho moc neměnili a pečlivě se starali o jabloně rostoucí v humně.

Opravy střechy mají začít už toto léto, ještě je potřeba udělat výběrové řízení na zhotovitele. Muzeum otevře nejdříve příští rok.