Oskeruše svým tvarem připomínají malou hrušku nebo jablko. „Já je zpracovávám jako běžné ovoce. Nejčastěji plody suším. Do rozdrcené směsi pak přidám meduňku a vznikne výtečný čaj. Občas je také zavařuji, vyrábím sirupy, pálenky a likéry.“ popisuje Hrdoušek.

Domácí zavařeninu má nejraději i kvůli příjemnému aroma. „Marmeláda je opravdu vynikající, jen její výroba je pracná. Oskeruše nebo lidově oskoruše mají krémovitou dřeň a je těžké ji propasírovat,“ vysvětluje Hrdoušek.

Jedenáctý ročník Plkač Trophy Cupu v Josefově.
VIDEO: Plkače zvládly náročnější terén, na závod v Josefově lákala i švagrová

Pro jeho výrobky lidé jezdí do Tvarožné Lhoty z celé republiky. „Nejraději mám, když si návštěvník odveze strom. Za sedm až deset let bude mít první úrodu na své vlastní zpracování,“ upřesňuje Hrdoušek.

Za zmínku stojí také Muzeum oskoruše, které spoluzaložil. Pro návštěvníky je připravena i šestikilometrová naučná oskerušová stezka, kterou lemují tyto mohutné stromy. „Když strom plodí silně, tak jeho úroda může být i víc jak tuna ovoce. Klidně se ale může stát, že po úspěšném roce je úroda menší nebo žádná,“ doplňuje Hrdoušek.

Zaplachtované střechy budov hodonínské základní školy U Červených domků.
Pomoc na cestě: ze Slovenska posílají dřevo na střechu hodonínské základní školy

Vzácnost stromu na Hodonínsku dokládá i fakt, že tam místní pořádají jeho slavnosti. Letošní ročník Oskorušobraní se uskuteční koncem září na salaši Travičná ve Tvarožné Lhotě. V České republice se tyto stromy dožívají až pět set let. Odborným názvem se jim říká jeřáb oskeruše, protože mají typické jeřabinové listy. Využívají se i v lékařství, kde pomáhájí především se zažívacími problémy. Jejich tvrdé dřevo je zase vhodné k výrobě nábytku či hudebních nástrojů.

GABRIELA PIRKLOVÁ