Díky slabším srážkám v posledních týdnech jejich růstu zřejmě i déle vydrží. Letos si tak pěstitelé oblíbené přílohy mnou ruce.

O tom, jaký příznivý vliv mělo letošní počasí na zmohutnělé hlízy brambor, se mohly přesvědčit celé kolonie zahrádkářů na Slovácku. „Letos nebylo strašně moc brambor. Škoda jen, že některé byly menší,“ informovala jedna z pěstitelek z Prušánek.

Letošní rok podle některých patřil mezi ty bramborářsky nejlepší v tomto tisíciletí. „Myslím si, že letos je jedna z nejlepších úrod za posledních deset let. Když mělo pršet, tak zapršelo, když mělo být sucho, tak bylo,“ shrnul své zkušenosti prodejce sadbových brambor Petr Pintera z Nechvalína. Naopak vloni bylo podle něj problematické vlhko, takže brambory trpěly hnilobou. „Někdy byly až takové problémy, že je nebylo možno z toho mokra ani vyorat,“ svěřil se Pintera.

Slušnou úrodu hlásí nyní i z ostatních oblastí České republiky. „Brambory dopadly dobře, ale jejich cena půjde dolů,“ upozornil prezident Agrární komory Jan Veleba.

To potvrzují i větší pěstitelé na Kyjovsku. „Strašně moc brambor je neprodejných. Kdyby jich byla polovina, tak se prodají za dvojnásobnou cenu,“ je přesvědčený Petr Lunga z pěstitelské firmy Lunga Souček zahrada Kyjov.

Podle Českého statistického úřadu se cena za kilogram brambor má pohybovat kolem devíti korun. To je sice o pět korun více než koncem minulého roku, ale větší pěstitelé je prodávají za mnohem méně. „Cena je rozdílná, jestli je pro velkoodběratele či maloodběratele, ale někdy se prodávají jen za tři koruny. To je ale cenové dno,“ postěžoval si skoronický pěstitel s tím, že za tuto cenu nic nevydělá, jen se úrody zbaví. „Prodávat se vyplatí, až tak od pěti či šesti korun. Nejlepší to bylo loni, kdy brambor nebylo. Úroda byla poloviční a sbíralo se za mokra. Letos se sice sbíralo pěkně za sucha, ale urodilo se všem. Někteří tak mají od sousedů, kmocháčků nebo si nasadili trochu a teď mají brambor moře,“ přiblížil situaci Lunga. Podle něj jsou letošní brambory ideální na uskladnění.

Místní pěstitelé si ale nekonkurují jen navzájem či s kolegy z Vysočiny. „Brambory se dovážejí i z ciziny. „Ty z Polska jsou za korunu kilo. Z Polska je všechno za babku,“ upozornil na dotované soky ze severu skoronický zemědělec. Podle něj je recept na dobrou úrodu snadný. „Zapotřebí je dobrá sadba a kvalitní hnojení. Pěstujeme hlavně Marabel. Pak Dali a Colette, které dost pozdě klíčí, takže jsou nejlepší na uskladnění až do nových brambor,“ poradil Lunga.

Přesto podle něj zájem o vlastní sadbu dlouhodobě upadá, přestože v posledních čtyřech letech se situace stabilizuje. „Dříve se ale bramborám věnovalo mnohem víc lidí. Nyní na ně jednak nemají čas, a jednak se jim sadit brambory nevyplatí. Navíc se dají snadno sehnat i v průběhu celé zimy,“ dodal Pintera.