Jednou ze tří oceněných je Alexandra Kaňovská. Spolu s manželem má již přes třicet let v Dubňanech otevřenou vlastní keramickou dílnu. Zaměřuje se především na fajáns. Kromě výroby keramiky se věnuje také jejímu vyučování. „Vychovala jsem děti v Základní umělecké škole, učebním oboru i ty, kteří se chtěli s keramikou seznámit jen tak. Na výrobě mám nejraději práci s hlínou. Je krásný pocit ji formovat," uvedla Alexandra Kaňovská, kterou při tvorbě a v nápadech nejvíc inspiruje příroda.
V jejím díle jsou znát jak tradiční techniky, tak i vlastní cesta, styl. A kdo si její výrobky nejčastěji kupuje? „Jsou to nejen lidé, kteří mají k folkloru vztah, ale i ti, co chtějí keramiku darovat. Na zájezdech v zahraničí ji také slovácké soubory představují jako naše tradiční umění," popsala nejčastější zájemce o její řemeslo zkušená keramička.
close
zoom_in
Ruční výrobou se od mládí živí také Dagmar Čechová z Veselí nad Moravou (na fotografii vpravo). Lidé ji mohou potkávat třeba při velikonočních nebo vánočních akcích v místním muzeu. Vloni připravovala vizovické pečivo, titul však převzala za výrobu perníku. Dagmar Čechová si totiž vytvořila vlastní technologii složení i přípravu perníkového těsta. „Dávala jsem dohromady to, co mi kdo řekl, jaké mi dodal materiály, nebo to, co jsem vyčetla. Na přípravě ideálního těsta jsem pracovala několik let. Receptura se blíží té původní," uvedla Dagmar Čechová.
Posledním nositelem titulu je Miroslav Urban z Malé Vrbky. Jeho život již od mala provázelo řemeslo, které je dnes spojené spíše s ženskou rukou, je totiž tkadlec. Vztah k řemeslu podědil po dědečkovi Františku Urbanovi. „Práci jsem znal od mala. Stav jsme měli doma a dědeček na něm dělal plátno. Tkalcem jsem se poté i vyučil a jsem rád, že jsem mohl řemeslo předat dál," uvedl Miroslav Urban, kterému pod rukama prošel například textil, jenž dnes nosí členové Mužského pěveckého sboru z Hrubé Vrbky. Miroslav Urban se zaměřuje na výrobky ze lnu, konopí, bavlny a vlny, které se objevují hlavně na krojových součástech. Tká ale i zástěry, plátno na košile či prostírky. „Dělám hlavně z bavlny. Na Horňácku se sice konopí pěstovalo a zpracovávalo, ale i to časem vytlačila bavlna," dodal Miroslav Urban.
Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje převzali již vloni zástupci Hodonínska. Oceněná byla Růžena Kozumplíková, která plete z orobince, a bednář Bohumil Šikula. „Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje je určený lidem, kteří ovládají dovednosti tradiční rukodělné výroby a předávají toto umění příštím generacím. Uděluje se pouze v rukodělných řemeslných oborech, které jsou zásadním způsobem ohrožené nebo kterým hrozí zánik," uvedla radní Jihomoravského kraje Bohumila Beranová.
