„Zde ze stěny výkopu vyčnívaly velké kusy neglazovaných kamnových kachlů, které ležely pouhých padesát centimetrů pod okolním terénem,“ informoval archeolog hodonínského Masarykova muzea František Kostrouch.

Archeologické práce odkryly jak malé kousky, tak i celé kusy kachlů, spolu s hrudkami očazených výmazů. „Po umytí se ukázalo, že se jedná o pozoruhodnou kolekci komorových kachlů, jejichž čelní vyhřívací stěny zdobil reliéf s heraldickým motivem,“ popsal Kostrouch a doplnil, že jde o erb starého moravského vladyckého rodu Prusinovských z Víckova.

„Tato kamna byly jistě ve své době honosné a výstavní. Komorové reliéfní kachle doplňovaly také nádobkové kachle a v horní části korunu uzavíraly římsovité kachle zdobené cimbuřím,“ uvedl archeolog.

Z odhadů vyplývá, že kamna pochází ze šestnáctého století, tedy období počátku renesance. „Podle nálezových okolností mohla kamna stát přímo v obytné části domu, jenž zde v šestnáctém století stával,“ míní Kostrouch.

Několik kachlů však může pocházet ještě z dřívější doby. Zdobí je starší motiv, na němž je vyobrazen svatý Jiří, sedící na koni a probodávající draka. Za ním sedí princezna, která má na hlavě korunu. Podle archeologa se kachle z patnáctého století nachází na Hodonínsku pouze výjimečně.

„V pozdním středověku se podobná kamna nacházela výhradně ve vyšším sociálním prostředí. Na vsi si je mohl dovolit většinou pouze feudál, rychtář nebo farář,“ soudí Kostrouch.

Archeologové považují nález renesančních kachlů za unikátní. Podobné v minulosti našli například v Dambořicích či Strážnici. „Mikulčické kachle zanedlouho vystavíme v hodonínském zámečku,“ vzkázal Kostrouch.