„Měli jsme už postarší samici, která půldruhého roku nezabřezla, nevstupovala do pohlavních cyklů. Zřejmě byla reprodukčně za zenitem, a tak jsme ji vyměnili za mladší. Přestože jí na jaře budou teprve dva roky, už nás mile překvapila dvěma mláďaty,“ rozplýval se zoolog Jaroslav Hyjánek.

Tamarín s typickými žlutými rukavičkami je totiž zapsán v Červené knize ohrožených živočichů a má i vlastní evropskou plemennou knihu. Chov v Hodoníně je její součástí. „Samici jsme získali od chovatele ze Šenova, který je odborníkem na drápkavé opičky Jsme rádi, že se nám to podařilo,“ říká Hyjánek.

Šťastnou tamaríní mámu je možno vidět s miminy na zádech. V nošení a péči o ně se bude střídat s otcem, ale třeba i se starším bráškou novorozenců. Mláďata totiž, dřív než se odstaví, musí vždy získat zkušenosti, aby si pak věděla rady s vlastními potomky. Tamarín žlutoruký z řádu primátů obývá pralesy Jižní Ameriky, kde žije v malých skupinkách. Dožívá se sedmnácti let.

BOHUNA MIKULICOVÁ