Nechal jste se očkovat?

Ano, už 27. prosince jako zdravotník denně pracující s pacienty s covidem. Neměl jsem vůbec žádné potíže. Až jsem se divil.

Je očkování cesta z této situace?

Navrhněte jinou. Ono se pořád mluví o testování, ale ještě jsem se nesetkal s infekční nemocní, kterou by porazilo testování. Žádná taková totiž není. Jediná možnost je porazit původce choroby. Je nesmírně důležité, že se jej podařilo v řádu několika málo týdnů rychle identifikovat. Vědci získali potřebnou genetickou informaci a mohli na tom začít pracovat. Na vývoj vakcíny padlo obrovské množství lidských i finančních zdrojů. Bylo to potřeba. Jiné východisko není.

Jste krajským očkovacím koordinátorem. Jak bude proces na jižní Moravě vypadat?

Obdobně jako jinde. Jsou tři fáze. První umožňuje očkovat pouze zdravotníky v přímém kontaktu s covidovými pacienty, klienty domovů pro důchodce nad osmdesát let, handicapované a lidi, kteří je opatrují. V druhé fázi jsou na řadě praktičtí lékaři, zdravotníci jiných odborností, chroničtí pacienti a lidé v kritické infrastruktuře. V poslední části pak všichni ostatní.

Co bude největší výzvou tohoto procesu?

Zorganizovat vše tak, aby to fungovalo. Čelíme jí už v aktuální situaci. Nárůst nakažených je enormní. Nemocnice nestíhají. Dochází místo, dochází zdravotníci, kteří jsou nemocní nebo v karanténě. Pokračuje plošné testování. To je nesmírné množství organizačně i personálně náročné práce. Rovněž bude výzvou vyhovět principu prioritizace, což znamená rozdělení zájemců o očkování dle věku, zdravotního stavu a podobně. Vše se pak musí sladit s množstvím vakcíny, které je v daném okamžiku k dispozici. A tak bych mohl pokračovat.

Kdo je profesor Petr Husa

Narodil se 22. 7. 1960 v Dačicích, celý život žije v Brně.

Vystudoval lékařskou fakultu na dnešní brněnské Masarykově univerzitě.

Přednostou Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno je od roku 2004.

Ve volném čase rád sportuje. Často lyžuje, jezdí na kole, plave a tráví čas s rodinou.

Online rezervační systém pro lidi nad osmdesát let se spustí 15. ledna, pro zbytek v únoru. Nechci podceňovat jihomoravské osmdesátníky, ale většinou si s počítači příliš nerozumí.

Je to vyřešené tím, že je může zaregistrovat někdo jiný. Existuje také telefonní číslo, které je 1221. Tam si zavolají, řeknou údaje a operátor je zanese do systému.

Kde budou očkovací centra?

V této fázi máme dvě velká centra, kam dochází vakcína od Pfizeru. Fakultní nemocnice Brno a Fakultní nemocnice u svaté Anny. Třetím menším centrem je Vojenská nemocnice Brno. Z těchto míst vakcíny poputují do dalších nemocnice a center. Plus máme mobilní očkovací týmy, které budou objíždět domovy důchodců.

A co lidé osmdesát plus, kteří však nejsou v domově důchodců a do centra se dostavit nemohou?

Tady vidím otazníky, které je potřeba vyřešit. Musíme lidi koncentrovat na jenom místě. Není totiž možné, aby očkovací tým objížděl vesnici za vesnicí, všude navštívil dvě chalupy, naočkoval dva lidi a jel dál. To by bylo neefektivní. Takové věci ještě musíme dořešit.

Kolik lidí denně jste schopní proočkovat?

Máme mít možnost velkokapacitního vakcinačního centra na Výstavišti. Ale kdo ví, jak to dopadne a zda záložní nemocnici nebude nutné využít pro covidové pacienty. Předpokládáme ale, že jej spustíme. Odhady činí přes tři tisíce očkovaných denně. A to jen v tomto centru. Nemocnice ani zdaleka tolik nezvládnou, proto směřujeme k vytváření většího počtu velkokapacitních center.

Podle ministerstva zdravotnictví je potřeba proočkovat šedesát až sedmdesát procent populace. Může se to, vzhledem k nedůvěře, která mezi veřejností vůči očkování panuje, vůbec podařit?

Musí se to podařit. Jinak se z toho nevyhrabeme.

Nedůvěru budí například fakt, že vakcína je nová a funguje na jiném principu než její předchůdci. Jakém?

Nejprve je potřeba zmínit, že jich je více. Vakcíny od firem Pfizer/Biontech, Moderna a CureVac jsou takzvané mRNA vakcíny. Princip tkví v tom, že zatímco u ostatních vakcín látka obsahuje protein nebo polysacharid patogenu, zde se do těla vkládá jen část nukleové kyseliny. Ta přinutí hostitelskou buňku k dočasnému tvoření Spike proteinu, který se nachází na povrchu covidu a slouží pro vniknutí viru do buňky. Sám o sobě je ale naprosto neškodný. Imunitní systém si jej však zapamatuje jako něco cizorodého a když se člověk nakazí covidem, okamžitě jej zneškodní, jelikož virus právě díky tomuto proteinu pozná.

Čili pokud to chápu správně, očkování obsahuje popis viru?

Spíše jeho matrici. Návod pro tvorbu části toho viru. Právě onoho Spike proteinu. To pro spuštění imunitní reakce stačí.

A co ostatní očkovací látky?

Vakcíny AstraZeneca a Johnson&Johnson jsou jiné – vektorové. K dopravě návodu na výrobu viru do těla využívají jiný typ viru, který je sám o sobě neškodný. V tomto případě adenovirus. Vlastní buňky těla pak začnou vyrábět bílkovinu covidu. Imunitní systém rozpozná, že do těla nepatří a vytvoří přirozenou obranu.

Jak je možné, že vakcína vznikla tak rychle?

Ono nejde o úplnou novinku. Koncept mRNA máme zpracovaný nejméně deset let. Jen zatím zůstával nevyužitý. Byla tu Ebola, Zika, Sars. Proti nim bylo v plánu vytvořit očkování, ale tyto epidemie nikdy nenabyly takového rozmachu. Tím pádem zůstaly spíše na okraji zájmu a vakcínu nikdo nedotáhl do konce. Ale položily základ. Nezačínalo se od nuly. Proto ta rychlost.

Jaké nežádoucí účinky se po očkování doposud objevily?

Otok v místě vpichu, zarudnutí, únava, mírná bolest hlavy nebo zvýšená teplota. Ale ty za chvíli odezní. Bylo i pár případů anafylaktické reakce. Právě proto očkovaný zůstává ještě patnáct minut po podání látky v čekárně. Osobně si myslím, že v tom trochu hraje roli i psychika. Je to nová vakcína, lidé se bojí, jsou více ve stresu. Je pak těžké posoudit, zda to není psychická reakce.

O možných vedlejších účincích víme. Otok v místě vpichu, zarudnutí. Ale co ty, které se mohou projevit po delší době? I kvůli nim běžně vývoj vakcín trvá roky.

Nelze je stoprocentně vyloučit, protože nemáme zkušenosti. Nicméně předpoklad zní, že žádné nebudou. Existují pro něj dva důvody: vakcína je ve svém principu jednoduchá a neobsahuje konzervační látky. Proto je třeba očkování od Pfizeru nutné uskladňovat v minus osmdesáti stupních Celsia a po rozmražení rychle aplikovat.

Takže novou vakcínu považujete za bezpečnou?

V mnohém i bezpečnější a lépe snesitelnou než vakcíny předešlé generace. Obecně platí, že očkovací látky založené na celém viru obsahují více antigenů. Vyvolávají pak silnou imunitní reakci. Jsou účinné, ale také více reaktivní, což v tomto případě odpadá. Jak jsem již řekl, vakcína proti covidu má jednoduchou strukturu. To znamená menší počet látek vyvolávající imunitní reakci a lepší snesitelnost. Výhodou mRNA vakcín je i fakt, že je lze vyrobit rychle a ve velkém množstvím. Je potřeba jen minimum substrátu. Pokud by se viry musely kultivovat například na biologických tkáních, znamenala by výroba miliard dávek těžce řešitelný problém.

Po internetu kolují informace, že vakcína mění genetickou informaci přímo v buňce. Jak je to?

V principu to vůbec není možné. Očkovací látka se pohybuje pouze v cytoplazmě. Tedy části, která se nachází kolem jádra buňky. Dovnitř, kde se genetická informace nachází, se vůbec nedostane.

Ono těch matoucích informací o vakcínách obecně koluje hodně.

Ano, kvůli tomu se nám tady v posledních letech se nám rozmohly epidemie spalniček. Stejně jako v řadě jiných rozvinutých zemí. Aby proti spalničkám vznikla kolektivní imunita, je potřeba proočkovat až pětadevadesát procent populace. Stačí tedy malé množství nenaočkovaných lidí a větší či menší epidemie je na světě. U nás se vyskytly lokální případy třeba v Ústeckém kraji či Moravskoslezském kraji.

Jak informace typu, že očkování způsobuje autismus vnímáte?

Nebudu zde rozebírat všechny nepravdy, které o vakcinaci kolují. To za mě udělala Česká vakcinologická společnost. Na svém webu vyvracení dezinformací a mýtů věnovala celou rubriku. Jsou tam odpovědi snad na každou myslitelnou otázku. Díky očkování se nám podařilo vymýtit černý kašel a dostat pod kontrolu záškrt, tetanus nebo zarděnky. Všechno vážná onemocnění, na které v chudých zemích bez rozvinutého zdravotnictví umírá mnohem více lidí než na covid. Očkování je zázrak medicíny.