Co se týče prvního záměru, nominace UNESCO, nese hlavní tíhu a zodpovědnost přípravy ústřední pracoviště Národního památkového ústavu v Praze. Toto úsilí je stmelující a z hlediska dalšího vývoje areálu vychází z urbanistické studie archeologického parku Mikulčice-Kopčany, zadané obcemi Mikulčicemi a Kopčany a veřejně představené v Mikulčicích 28.6.2006.

Co je velmi důležité, příprava nominace zohledňuje i slovenskou část památkového areálu na katastru Kopčan, neboť nominace bude podávána jako tzv. sériová mezistátní (transnacionální). Není tajemstvím, že úspěch nominace je závislý na precizním sladění plánů obou stran.

Co se týče druhého záměru, obnovy areálu památky, je úsilí a zodpovědnost zejména na straně institucí sídlících v památkovém areálu mikulčických „Valů“ – Masarykova muzea v Hodoníně a Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v.v.i. Hlavní a koordinující úlohu zde má muzeum jako správce Národního kulturního památníku Mikulčice.

Archeologický ústav na druhé straně garantuje odbornou stránku – výzkum lokality a jeho zpracování, přípravu publikací a dalších odborných podkladů, ale i ochranu archeologických terénů v areálu památky. Asi před rokem se obě instituce přihlásily k výše uvedené urbanistické studii jako k optimálnímu řešení obnovy památkového areálu.

Hlavní přínos této studie spočívá v komplexním řešení celé problematiky obnovy přeshraničního památkového areálu. Definuje jednotlivé dílčí problémy a posloupnost jejich řešení. Zohledňuje ambice obou částí lokality na zápis na seznam UNESCO. Minimalizuje negativní činitele, jež jsou z hlediska zápisu nepřijatelné nebo problematické (zástavba v areálu památky, parkoviště apod.).

Historický význam NKP Mikulčice není potřeba zvláště připomínat. Hradiště představuje unikátní a autentický doklad podoby panovnického sídla a pohřebiště z 9. století, k němuž v dnešní Evropě nacházíme jen stěží obdoby.

Z hlediska archeologického bádání se zde nabízí řešení otázek, které nejsme schopni sledovat na žádné jiné velkomoravské lokalitě. Z toho vyplývá potřeba chránit každý čtvereční metr terénu před zástavbou, před necitlivými zásahy, ale i před neuváženým terénním výzkumem.
Památkovou hodnotu mikulčických „Valů“ umocňuje malebná příroda. Každý alespoň trochu citlivý člověk zde vnímá duchovní atmosféru místa. Zejména ti lidé, kteří zde delší dobu pobývají nebo kteří se sem opakovaně vracejí, znají dobře tento pocit. Vědí, že k bližšímu poznání lokality nepotřebují velké stavby, cedule ani vitríny, ale spíše klid a harmonii prožitku.

V duchu této filozofie navrhuje výše uvedená urbanistická studie minimalizaci rušivých momentů, zejména redukci a pohledovou optimalizaci dosavadní zástavby a parkoviště v památkovém areálu akropole a předhradí.

Urbanistická studie přichází s originální myšlenkou obnovy původní historické cesty, jež by stejně jako v 9. století procházela hradištěm „Valy“ a pokračovala směrem ke kapli sv. Margity v Kopčanech.

Jednou z hlavních podmínek realizace této myšlenky je redukce zástavby na předhradí. V tomto areálu, jež na rozdíl od akropole není vymezen zachovaným obvodovým valem, a proto je pro návštěvníka těžko rozpoznatelný, stojí budova muzea, montovaného depozitáře archeologického ústavu a vodárny; k tomu se zde rozkládá velké asfaltové parkoviště. To vše ruší zásadním způsobem památkovou prezentaci tohoto opevněného útvaru, jež byl v 9. století podle všeho sídlem knížecí vojenské družiny. Urbanistická studie nabízí více variant řešení této situace, bez redukce zástavby však žádná z nich nemá valný smysl.

Co nás archeology v Mikulčicích pod tlakem nejnovějších událostí tíží? Je to zásadní změna oproti urbanistické studii, jež místo redukce staveb na předhradí navrhuje výrazné rozšíření hmoty stávajícího muzea („návštěvnického centra“), a to plošně i výškově.

Podle našich zkušeností by v okolních zemích bylo stěží možné, aby v tak prestižním památkovém areálu vznikaly nebo se výrazně rozšiřovaly stavby, jež poškozují archeologickou situaci a ubírají areálu na jeho celkové památkové hodnotě. A co je už zcela nepochopitelné, že tato stavba má vzniknout bez veřejné architektonické soutěže a bez předchozí důkladné diskuse odborníků.

Celá dosavadní mediální kampaň ohledně památníku Mikulčice byla vyvolána jednáním z 17. července 2007, na němž muzeum předložilo nečekaně svůj záměr radikálních změn, jež jsou v rozporu s urbanistickou studií a jež zásadně mění koncepci utváření památkového areálu v Mikulčicích. Jsme znepokojeni tímto vývojem, na druhé straně jsme připraveni věcně a na základě faktů argumentovat v dalších diskusích ohledně budoucnosti archeologického parku Mikulčice – Kopčany.
Lumír Poláček, vedoucí mikulčického pracoviště Archeologického ústavu AV ČR Brno, v.v.i