Další kláty bude Bzenčan s kolegy zpracovávat od třináctého do sedmnáctého září v Boršicích. „Pro každou obec klát něco znamená. Vedení určuje znak, který chtějí vyřezat a hlavní motiv, jež se váže například k pověsti vesnice," doplnil Forman. Celkem se připravuje čtrnáct klátů. Zatím je hotových devět. Kvůli špatnému dřevu se ale devátý musí ještě dodělat.

Před tím, než se do práce pustila pětice řezbářů, vznikaly úly ve Vnorovech. „U nás jsme vyrobili čtrnáct dubových klátů," prohlásil ze vnorovské pily její majitel Petr Gazárek. Čelní část klátu měří pětasedmdesát centimetrů. Kromě zdobení řezbou v něm bude česno sloužící pro snadné usazení včelího roje a k odebírání jeho produktů.

Klát s Cyrilem a Metodějem vznikal na druhém Řezbářském sympoziu v Modré. Prvních pět včelích úlů udělali autoři v době Kunovského léta, poslední čtyři vytvoří v září řezbáři při Burčákových slavnostech v Boršicích.

Dubové úly budou součástí nejdelší naučné včelí stezky v České republice. Včel je v dnešní době nedostatek a mikroregion Buchlov se tak rozhodl podpořit jejich návrat a rozšíření do podhůří Chřibů. „Cílem je zapojit děti, seznámit je se včelařem, který se dobrovolně rozhodne s námi spolupracovat a bude se starat o úl. Postupně tak chceme otevřít dvířka pro mladé včelaře. Základna už stárne," vysvětlil myšlenku stezky předseda Mikroregionu Buchlov a starosta Modré u Velehradu Miroslav Kovářík.

Výlet na Velehrad, do Buchlovic nebo Osvětiman si možná udělá i včelař z Kyjova Stanislav Jakša. „Stezka nabídne široké veřejnosti pohled na fascinující život včel. Zároveň si myslím, že projekt bude výzvou pro samotné včelaře, kteří budou o včelstva pečovat a předávat informace," přidal svůj pohled Jakša.

Součástí myšlenky je také určitá dávka patriotismu. Většina postav na klátech pochází k knížky pohádek a pověstí Z kraje pod Buchlovem, kterou mikroregion vydal před čtyřmi lety. Kromě podpory regionu a včelařství vzniká ještě badatelská soutěž pro děti. „Pokud překreslí loga ze všech čtrnácti míst do kartičky, kterou v jednotlivých obcích mikroregionu seženou, mohou vyhrát třeba vstup do skanzenu," doplnil Kovářík.

Celkové náklady na vybudování stezky se vyšplhají na sto dvacet tisíc korun. Dokončí ji v říjnu.

MAGDALÉNA KUNRTOVÁ