Jak upozornila starostka obce Anna Hubáčková, podařilo se tak vysadit přes tisíc stromů. Většinou ovocných. „Lidé si objednávali hlavně švestky a jabloně, někteří i moruše, hrušně a třešně. Chceme sázet dál, vzhledem k suchu je to ale náročné, takže obecním rozhlasem žádáme o pomoc při zalévání,“ sdělila Hubáčková. Záměrem je příjemnější a vzdušnější prostředí a na rozpálených ulicích vytvoření stinných míst.

Do výsadby se před půldruhým rokem pustili také v sousední obci. „Jde o návrat k dřívějšímu vzhledu obcí. Vysadili jsme už zhruba stovku stromů, hlavně hrušní, jabloní a třešní. Jsme připravení na další desítky, máme i zaregistrovanou žádost o dotace,“ uvedla starostka Vacenovic Jana Bačíková. Lidé si vybrali druh, o který se před domem na obecním pozemku starají.

Nové stromy se do desítek obcí podařilo dostat i díky spolupráci s místní akční skupinou Kyjovské Slovácko v pohybu. „Navíc právě podáváme nový dotační titul pro zeleň v sídlech,“ sdělila předsedkyně Kyjovského Slovácka v pohybu Anna Čarková.

Ilustrační foto.
Hodonín přijal netradiční dědictví. Půl domu za půldruhého milionu korun

Sazenice totiž budou zapotřebí už za několik měsíců. „Ideální je sázet ovocné stromy na podzim. Navíc na jaře v současnosti už chybí v půdě voda,“ upozornil Miroslav Vaculík z Vřesovic, jehož ovocné pálenky sklízejí úspěchy po celé Moravě.

Podle bioetnologa Víta Hrdouška z Tvarožné Lhoty byly dříve ovocné stromy ve veřejném prostoru obvyklé a lidé je uměli využívat. „Nyní však mají někteří stále strach z výfukových plynů, přestože už auta jezdí na bezolovnatý benzín. I z toho důvodu se výsadba v obcích zaměřuje na klidové ulice,“ uvedl Hrdoušek.

Ten je koordinátorem moravského projektu Milion stromů, který usiluje o záchranu a propagaci tradičního ovocnářství.

Ilustrační foto.
Dny Slovanské kultury lákají na zakázané divadlo nebo Masarykovy falešné pasy