Například Marie Horáková ze Znojma si dělá starosti o svou jezevčici. „Jíst jí nechutná, místo ve svém oblíbeném pelíšku polehává celé dny na chladnější dlažbě v předsíni. Jindy vyžaduje společnost, teď je spíš apatická. Snad to bude tím vedrem a nejde o žádnou nemoc,“ svěřila se důchodkyně.

Ilustrační foto
Na jihu Moravy padaly teplotní rekordy. V Dyjákovicích bylo 36 stupňů

První pomoc při přehřátí a doporučení:

• Ochlazování tlapek
• Ochladit tělo vlhkou textilií, nepolévat vodou
• Vyvarovat se fyzické aktivity, na vycházky chodit jen ráno a večer
• Zajistit dostatek tekutin
• Omezit jízdy v autě a zvířata v nich nenechávat
• Zastínit venkovní příbytky a boudy
• V chovech zajistit větrání a ochlazování

Odborníci upozorňují, že by majitelé zvířat neměli vedra podceňovat. Organismus psů může při přehřátí či nedostatku tekutin rychle zkolabovat. „Rozhodně by lidé měli omezit vycházky se zvířaty jen na brzké ranní hodiny a pozdní večer, kdy nejsou teploty tak vysoké. Zajistit jim dostatek vody k pití a v místnostech proudění vzduchu,“ upozornil veterinární lékař Jindřich Vašák z Židlochovic na Brněnsku.

Naopak zcela vyvarovat by se měla zvířata fyzické zátěži, sportovně založení majitelé by se měli obejít bez oblíbeného běhání se psy, nebezpečné je i cestování autem. V něm totiž teplota často přesahuje i padesát stupňů Celsia, což může ohrozit zdraví i život zvířete. „Vyhýbat by se měli také rozpálenému asfaltu či betonu, a pokud žije zvíře venku, zajistit mu zastínění boudy či úkrytu,“ doporučil Vašák.

Pokud se cestování autem se zvířaty lidé nevyhnou, měli by s nimi dělat pravidelné zastávky a nechat při nich zvíře proběhnout a napít. „Zvířata je potřeba zastínit a v případě velkého horka i chladit, nejlépe vlhkou textilií. Polévání zvířete vodou se nedoporučuje, náhlé zchlazení může být spíše ke škodě,“ varoval také ředitel veterinární sekce Státní veterinární správy Petr Šatrán.

Pokud přece jen dojde k přehřátí, je nutné provést první pomoc ochlazováním tlapek vlažnou vodou, umístit zvíře do stínu, zajistit dostatek vody a vyhledat pomoc veterinárního lékaře.

V souvislosti s vedry se inspektoři zaměří také na kontrolu hospodářských chovů. Chovatelé by měli zajistit dostatečné napájení a také větrání a chlazení. V hospodářských budovách se totiž může teplota vyšplhat velmi vysoko. Proto se kontroloři zaměří i na funkční ventilace a náhradní zdroje energie, které zajistí jejich chod v případě výpadku.

Nedávný protest spolku Zvířata nejíme, který vedl k uzavření provozu v Hraběticích na Znojemsku.
Upozornili na kruté zacházení se zvířaty: hrabětická jatka provozovatel zavřel

Postaráno by mělo být i o zvířata chovaná na pastvě. „Skot, ovce a koně musí mít na pozemku možnost úkrytu před slunečním žárem. Také u nich je nutné zajištění vhodného zdroje napájení. Například skot vyžaduje čtyřicet litrů vody na den, dojnice sto až sto osmdesát litrů,“ upozornil Petr Šatrán. Volně žijícím ptákům mohou mnohdy zachránit život i pítka na zahradě.

Také jindy bezproblémová domácí zvířata mohou v horku a při přehřátí náhle změnit své chování a být agresivní. To dokazuje i otřesný případ z Velké Británie, o němž tamní média informovala začátkem týdne. Jeden ze dvou velkých psů, s nimiž nikdy předtím nebyly problémy, tam pokousal svou majitelku, třiačtyřicetiletou matku dvou dětí. Ta svým zraněním podlehla. Podle deníku Mirror byla pravděpodobnou příčinou běsnění psů dehydratace v důsledku horka. „Snažte se udržet své psy v pohodě. Nechte je uvnitř a dejte jim dostatek vody. Teplo na ně také působí,“ citoval britský deník zdrcenou matku oběti.