Pro většinu lidí znamenají Velikonoce svátky jara, pravoslavní je ale vnímají jako největší svátek v roce. A všechny následující neděle jsou jejich připomínkou. Velikonoční půst drží o deset dní déle než katolíci a nazývají je strastným obdobím.

„Velikonoční vzkříšení začíná o půlnoci z Velké soboty na Velikonoční neděli, nebo–li Paschu, jak Velikonoce nazýváme,“ říká pravoslavný kněz Serafim Tomeček. V tento den se koná obřad v chrámu. Kněz vezme kříž, kalich a trojsvícen a následován věřícími obejde kostel.

Okuřováním provádí očistu chrámu. Jamile je hotovo, přijmou pravoslavní Tělo Kristovo. „Upečený kvašený chléb namáčí kněz do červeného vína a postupně zlatou lžičkou podává věřícím,“ popisuje Tomeček. Radostným závěrem mše je pak svěcení paschálních pokrmů. „Požehnám pokrmům, které si lidé přinesli. Je to oslava ukončení půstu,“ dodal kněz.