Největší sucho za posledních dvanáct let trápí jihomoravské zemědělce a vodohospodáře. Kvůli dlouhotrvajícím vysokým teplotám trpí také zvířata a lidé. Trvalý déšť zatím meteorologové nečekají. V přírodě to podle nich vypadá jako v roce 2003. Tehdy vyschla půda a hladiny řek výrazně poklesly.

Stejně vážná je i teď. Ve čtvrtek kvůli ní dokonce zasedá krizový technický štáb Povodí Moravy. „Mnoho toků už dosáhlo hranice sucha. Úkolem štábu je navrhnout opatření pro hospodárné nakládání se zdroji a připravit se na požadavky na zvýšení dodávek vody," sdělil generální ředitel povodí Jan Hodovský.

Podle něj mohou obce výhledově zakázat využívání vody na zalévání či napouštění bazénů. V Hroznové Lhotě takové nařízení platí už od středy. Upravuje podmínky odběru pitné vody z vodovodu. Místní jí nesmějí kropit trávník, zahradu, záhon ani jinou zeleň, umývat auta ani ji používat při stavbě. Stejně tak mají smůlu, pokud si chtějí napustit bazén.

Kdo tento zákaz poruší, může dostat až třicetitisícovou pokutu. „Spotřeba vody se přiblížila k výkonu čerpadel. Hladiny spodních vod jsou pod normálem. Navíc ani předpověď počasí nevypadá dobře. Chceme předejít tomu, abychom museli přísun pitné vody regulovat nějak drasticky," vysvětlil starosta Hroznové Lhoty Petr Hanák. Doufá, že lidé budou rozumní a se situací se vypořádají.

Průtoky vody jsou v porovnání s červencovými průměry výrazně nízké. Ve Strážnici v korytu řeky Moravy například protéká zhruba třináct kubíků vody za sekundu. „Tento průtok je dosažen nebo překročen 330 dní v roce. Množství odpovídá asi sedmadvaceti procentům červencového průměru," vypověděla mluvčí povodí Gabriela Tomíčková. Pro srovnání, při povodních v červnu před pěti lety stejné místo naměřilo průtok o 742 kubíků vyšší.

Břeclavsko kvůli suchu ztrácí v posledních letech dřívější pozici jedné ze zemědělsky nejúrodnějších oblastí v České republice. Výnosy obilovin, cukrovky, kukuřice, ale i ovoce a zeleniny klesají. „Klima se prokazatelně mění," tvrdí senátor Jan Hajda z Pavlova, který léta šéfoval Zemědělskému družstvu Sedlec. I proto se nyní snaží dostat region na seznam oblastí postižených nepříznivými klimatickými podmínkami, což by znamenalo pro zemědělce speciální dotace od Evropské unie. „Ministr zemědělství uvažuje o roku 2018. Z termínu jsem zklamaný. Na ministerstvu nejsou ochotní přijmout prokazatelné změny klimatických podmínek v regionu," řekl Hajda.

Kvůli suchu a nižší úrodě se také zvyšují ceny na plodinové burze. „Tato situace působí na mírné zvýšení cen především u sladovnického ječmene až o 174 korun na tunu a u řepky až o 227 korun na tunu," uvedl sekretář burzy Brno Karel Zezula. Ječmen nyní stojí 4 402 korun, řepka 9 933 korun.

Radost ze sucha nemají ani vinaři. Bez dostatku vláhy totiž trpí mladá réva, která si ještě nenatáhne vodu z hloubky. „Projevuje se u ní nedostatek srážek, hrozny nenarůstají a listy uvadají. Doslova katastrofa je to pro mladé výsadby, které bez dostatečné zálivky hynou," uvedl výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček, podle kterého by pomohly aspoň dva týdny s pomalým deštěm. Přívalové bouřky totiž půdu vláhou nenasytí.

Jenže kromě bouřek meteorologové v nejbližších dnech výraznější srážky nepředpokládají. Následující čtyři týdny mají být srážkově jen normální až podprůměrné. „V sobotu budou ojediněle přeháňky. Nejvyšší teploty dosáhnou třiatřiceti stupňů," sdělil meteorolog Petr Münster. Podle týdenní předpovědi se nejvyšší teploty od neděle začnou snižovat pod třicet stupňů Celsia s ojedinělým deštěm.

Přinést alespoň drobné ovlažení do ulic se rozhodli v Hodoníně. Ve středu se o to postarali zástupci společnosti Tespra ve spolupráci s místními dobrovolnými hasiči. Přitom ještě začátkem července radnice se zvlhčováním rozpáleného asfaltu nepočítala. „Kropit se bude dvakrát denně především na hlavních tazích," přiblížil jednatel Tespry Ivo Zbořil. Kropicí vozy jezdí v těchto dnech také v Kyjově a ve Veselí nad Moravou.