Maradově rodině se při katastrofě naštěstí nic vážného nestalo. Manželka Věra v čase události zrovna žehlila. Rychle pak běžela za dětmi a prarodiči. Prožili si pět minut strachu.

Kus střechy vletěl i do mikrovlnky v kuchyni, další větší nebezpečně létaly do okolí. Ženě ve vedlejším domě vstala z postele jen chvíli předtím, než do ní dopadl trám z úplně jiné části obce. „Náš trám to odneslo přes tři domy a sousedům udělal díru ve štítové zdi. Oddychl jsem si, že nikoho nezabil,“ dodává. Z místa, kde chybí spadený štít, se mu naskýtá pohled na apokalypsu.

Když se rozhlédne do okolí zdevastovaných Mikulčic, kroutí hlavou. „Je zázrak, že při tak velkém rozsahu škod je tak málo mrtvých. Kdyby tornádo udeřilo přes den, mohlo být i sto obětí,“ míní.

Díky pomoci rodiny a desítek přátel a známých se mu o víkendu podařilo provizorně vyřešit střechu nad hlavou a likvidaci škod. „Jsem tady třetí den - pátek, sobota, neděle. Ale práce je v dědině na celé měsíce,“ povídá u Marady na dvoře Jiří z Velkých Bílovic.

Na domě i stodole vinaře už jsou plachty a kromě uklízení řeší rodina vinaře obnovu hospodářství a domu. „Povedl se nám husarský kousek. Přijel dokonce zedník, dar z nebe, a druhý den po odklizení nepořádku jsme zdili. Zaplať pánbůh za to,“ děkuje. Nyní čeká na stavební materiál a další zedníky, pokrývače, tesaře, klempíře a jiné řemeslníky.

Ve vinicích je nepořádek, některé ale vichr přestály. V sousedních Lužicích vinohrady zdecimovala už bouřka s kroupami pár dní před řáděním tornáda.