Mezi čtrnácti zakládajícími členy Vinařské asociace jsou i zástupci okresu Hodonín. A nejde přitom o žádné zanedbatelné vinaře, ale i některé z těch v regionu vůbec nejznámějších a nejúspěšnějších, jako je Tomáš Krist z Milotic či Josef Dufek ze Svatobořic-Mistřína.

„Změny, které probíhají, jsou příliš časté a nesystémové. Než si je člověk uvědomí, je pozdě. Příkladem je prohlášení o nákupu. Prošlo sněmovnou, aniž by o tom vědělo představenstvo Svazu vinařů. Takové změny je třeba projednávat v širším plénu,“ zamyslel se vinař Jiří Maděřič, který se stal jakýmsi mluvčím organizace.

V dopise, který vinaři zveřejnili na svém webu, se zakládající čtrnáctka zamýšlí i nad poměry ve Svazu vinařů České republiky, který má hájit zájmy pěstitelů hroznů a výrobců vína. Podle názorů nespokojených jde ale spíše o skupinu byrokratů, většinou spojenou s vedením a statutárními orgány Vinařského fondu.

Předseda Svazu vinařů Jiří Sedlo zareagoval slovy, že kromě kritiky způsobem „všechno je špatně“ nezaznívá nic konkrétního. „Každý vinař má právo založit si jakoukoliv organizaci. Různých vinařských organizací tady vznikla řada a taky rychle zanikla,“ poznamenal.

Přestože má už Vinařská asociace mnoho sympatizantů, přidat se k ní si mnozí zatím rozmýšlejí. Tvrdí totéž, co Sedlo.

„Také se mi mnohé věci na Svazu vinařů nelíbí, především způsob volby do vrcholných orgánů, kde chybí větší zastoupení takzvaných menších vinařů. U Vinařské asociace mi ale chybí prezentovaný způsob řešení, žádný jsem zatím neobjevil,“ vyjádřil se například Luděk Košut z Prušánek. Proto zatím vyčkává. Především do blížící se valné hromady Svatu vinařů.

Vladimír Bunža ze Bzence se zase obává toho, že s novou organizací dojde k tříštění sil vinařů, kteří po ztrátě jednotnosti budou při vyjednávání s politiky slabší. „Ve svazu teď budou nové volby do vedení. Nespokojení budou mít prostor a mohou o posty ve svazu usilovat,“ míní Bunža. Také on zatím postrádá u Vinařské asociace program s konkrétními kro­ky.

„Svaz vinařů je podle nás příliš provázaný s politickými strukturami. Stejné je to ve Vinařském fondu, kde je spousta politických zástupců. Tato organizace pozbyla smysl, když se přestaly vysazovat vinice. Potom se hledalo jiné uplatnění. Našlo se ve značkách Vína z Moravy, Vína z Čech či Svatomartinské,“ tvrdí Maděřič. Tyto registrované značky podle něj může přitom převzít a spravovat například Národní vinařské centrum Valtice.

Docela neprůhledné je podle jeho slov i nakládání s penězi Vinařského fondu. „Je tam nepoměr částek, které tečou dovnitř a ven,“ zdůraznil.