„Jde o druhý košt, který je doplněn o výstavu. Letos se nám sešlo osmačtyřicet vzorků oharků a osmnáct vzorků nakládané zeleniny,“ řekl organizátor František Ilčík. Kromě okurků, kvašáků nebo bzeneckých kýblových si tak mohli návštěvníci pošmáknout na řepě, zelí, hříbcích a dokonce také nakládaném chřestu a fazolkách, které byly naložené podle francouzského receptu.

První ročník koštu, který se uskutečnil vloni přitom podle Ilčíka vznikl spíš jako recese. „V regionu jsou košty vína a destilátů a ženy a paní se neměly čím předvést,“ usmívá se Ilčík. Vzápětí ale přiznal, že o košt byl natolik velký zájem, že se v jeho průběhu organizátoři rozhodli, že vzorky vyhodnotí a ocení. „Když jsme viděli, jak lidé zodpovědně degustují a že se do akce zapojili se vší vážností, bylo jasno,“ říká.

Právě kvůli původnímu záměru akce se ale soutěžící dočkali cen až letos. „Za loňský rok soutěžící dostali ceny a diplomy, což je zase něco netradičního. Soutěžící sice daný rok vyhodnotíme, na ceny si ale budou muset počkat,“ přiblížil Ilčík. Odměna za nejlepší oharky snad ani nemůže být symboličtější. „Ceny jsou semínka okurků a to, co je k zavařování potřeba, takže ocet, cukr a DEKO,“ odkrývá Ilčík. Balíčku na zavařování se tak po roce konečně dočká vítězka prvního koštu Ludmila Vlasáková z Vacenovic.

Že ale okurky nejsou záležitostí pouze Vacenovic dokazují vzorky z Blatničky, Moravského Písku, Uherského Hradiště, ale také ze Slovenska.

Také porota je velmi specifická. Jednotlivé vzorky totiž hodnotili samotní návštěvníci, a to pomocí lístků. Na košt se přijel podívat také Roman Bravenec z Hovoran. „Chtěl jsem se podívat, jak to tady vypadá a okoštovat, jak se dělají okurky jinde než u nás,“ zamyslel se.

A na jaké recepty vsázeli samotní soutěžící? „Dával jsem okurky, které se jen naloží a nezavařují se. Takže recept byl klasický, okurky, cibule, mrkev, kopr a křen. Vše se zalije vlažným nálevem, zavře víčkem a nechá ve tmě,“ okryl svůj postup při zavařování Michal Uherek z Vacenovic.