„Podobné pomoci Indii se věnuje i jedna organizace z Prahy a společně s dalšími evropskými tam postavila dvě nemocnice. S šéfem pražské instituce jsem se asi před rokem a půl domluvil, že když budou mít do této jihoasijské země cestu, přidám se k nim. A začátkem října mi zavolal, že v lednu je odjezd," vypráví Vladimír Výleta z kyjovské Omegy.

Na výpravu do Indie vyrazili ve čtyřech. Cílem několikahodinové cesty byla Kalkata, v níž strávil Výleta celkem pět dní. Každodenní náplní byla návštěva obou nemocnic, sirotčince či církevní školy. „Byli jsme i v domě Matky Terezy. Po celou dobu se nám věnovali naši indičtí hostitelé. Bydleli jsme u členů organizace, se kterou spolupracujeme. Tamní řádové sestry chodí například i přímo do slumů," vzpomíná Výleta a popisuje i předměstí Kalkaty, v níž je jedna z nemocnice. „Tam žije hodně lidí a je to opravdu hluboký středověk. Chatrče slepené z papíru, plechu, igelitu a občas bylo vidět kousek zídky či proutí. Ve skutečně bídných podmínkách tam žije velký počet lidí," říká zástupce Omegy.

V nemocnicích byly podmínky o něco lepší. Budova je rozdělená na školku, sirotčinec, zdravotní školu a další části. „Mají tam i takovou menší farmu se zvířaty a zahrádku se zeleninou. Dokonce jméno jednoho z pavilonů v překladu znamená Český dům, ale žádní pracovníci od nás tam nejsou. To je jen idea," říká Výleta.

Přivítání české delegace bylo velkolepé. Až dojemné. „Oficiální bylo v nemocnici. Děvčata nám šla naproti, nějakou voňavkou nám ovoněla čela a pohladila špičky bot. Na krk jsme dostali květinové věnce a doprovázel nás průvod s hudnou. To bylo velice srdečné, podobně to vypadalo i ve školách," vzpomíná Výleta.

V chudinských čtvrtích to však bylo jiné. „Hned se k nám seběhla řada dětí, které se na nás dívaly, jako kdybychom přijeli z jiné planety. Pak ale také někde sehnaly věnce na krk, očekávaly, že za to dostanou nějaké dobroty," popisuje Výleta, jenž zatím další cestu do zahraničí neplánuje. „Ve svých pětasedmdesáti letech jsem se do ničeho nechtěl pouštět. Ale třeba vloni jsme poslali téměř stovku balíků a pletařky se samozřejmě zajímají o to, jak s nimi lidé v Indii nakládají. V příštím roce zas pojedou členové pražské organizace do Afriky, takže uvidíme," dodává muž.