„Při povstání v roce 1959 zemřelo více než osmdesát tisíc Tibeťanů. Další statisíce zemřely později ve vězeních, pracovních táborech nebo při hladomoru. Počet tibetských uprchlíků v exilu vystoupal zhruba na sto čtyřicet tisíc,“ uvedla za organizátory kampaně Vlajka pro Tibet ředitelka spolku Lungta Edita Kleckerová.

Dodala, že kampaň má především symbolický charakter a je vyjádřením solidarity s Tibeťany. Loni se k ní připojilo 737 obcí, měst, městských částí nebo krajů. Letos jich bude 815. Vlajky vyvěsí také na více než stovce českých škol. V Jihomoravském kraji se z okresních měst nezapojí pouze v Břeclavi. „Problematika Tibetu nám ale samozřejmě není lhostejná. Městská knihovna již řadu let pořádá akce na Festivalu ProTibet. Jedná se o přednášky a dokumentární filmy. Máme za to, že tato forma informování o problematice je mnohem vhodnější a efektivnější než víceméně formální vyvěšení vlajky,“ informoval mluvčí tamní radnice Jiří Holobrádek.

To ve Vyškově loni tibetskou vlajku nevyvěsili, letos ano. „Rada města má jiné složení a vyvěšením vlajky vyjadřuje svůj postoj proti jakýmkoliv podobným režimům,“řekl vyškovský tiskový mluvčí Michal Kočí.

Na Tibet se zaměřuje také Festival ProTibet 2019. Přibližuje mizející kulturu země a Himálají, věnuje se otázce lidských práv. V úterý zavítá do boskovického kina. „Smyslem je podpořit tibetské děti studující v exilové vesničce,“ uvedl koordinátor akce Tomáš Přichystal.