„Lidem se objevovaly ve zdech domů drobné praskliny, mysleli si, že je to nárůstem silniční dopravy,“ vysvětlovala na posledním zasedání zastupitelstva vedoucí odboru investic a rozvoje radnice Jana Šupová, co voda v uvedené lokalitě způsobuje. V některých domech musejí obyvatelé v některých částech roku pravidelně odčerpávat vodu ze sklepů. Nejde ale jen o rodinné domy. Povolaný odborník uvedl, že stejnou příčinu mělo i loňské prasknutí dna městského bazénu. Mnoha budovám také vlhnou zdi.

Podle Šupové nebyl problém nikdy v minulosti monitorovaný. Pokud se proto má vyřešit, je nutné jej nejprve podrobně zmapovat. Kde by mohl být problém, odhaluje už první zpráva hydrogeologa, kterou kyjovští zastupitelé dostali k prostudování. Podle ní se spodní voda vrací na svou úroveň, která byla v minulosti uměle snížená.

„S největší pravděpodobností je zvyšování hladiny podzemní vody důsledkem existence starých důlních děl po těžbě lignitu, a to včetně velkého počtu průzkumných vrtů,“ uvedl ve zprávě hydrogeolog Zdeněk Vacek.

Lignitové doly, které se nacházely v minulosti na Kyjovsku, byly všeobecně známé vysokou hladinou spodní vody. Aby bylo možné uhlí dolovat, voda se dlouhodobě odčerpávala. Její návrat do původní výše může podle odborníků trvat i několik desítek let. V Kyjově se projevuje až nyní.

„Zastupitelé schválili vypracování studie pro projekt. Její náklady budou v řádu desetitisíců korun. Teprve potom by měl přijít projekt podrobného zmapování, který bude stát v řádech statisíce korun,“ informoval místostarosta města Antonín Kuchař.

Průzkum si podle Vacka vyžádá až patnáct vrtů menšího průměru do hloubky čtyř metrů, zaměření bodů, kde lze měřit hladinu vody či odběr vzorků pro laboratorní šetření. Z toho všeho pak vzejde případně navržení konkrétního technického opatření pro snížení hladiny. To už bude poměrně složité a podle prvních odhadů to bude stát až desítky milionů korun.

„Šlo by o vytvoření jakési sítě drenážních kanálů. Stahovaly by vodu do hlavního svodu, který by ji pak někde za městem vracel zpět do Kyjovky nebo jiného toku,“ nastínil řešení místostarosta.

Spodní voda už nyní příležitostně komplikuje život lidem od místní části Nětčice, přes ulici Mezivodí, městský park kolem mlékárny, fary až k umělecké škole.

Dobrou zprávou pak je, že na opatření, jaké by bylo v Kyjově třeba, existují dotační programy. Z nich by mohla radnice získat podstatnou část peněz. Ministerstvo průmyslu má například program pro zahlazování následků hornické činnosti, ministerstvo životního prostředí zase program na zajištění nebo likvidaci starých důlních děl a jejich následků, které ohrožují zákonem chráněný obecný zájem.