Nebezpečné pontony, které v minulosti poškodily i policejní člun, chtěli vytáhnout včera z Moravy u rohateckého mostu vojáci. Jejich vyzvednutí bylo součástí cvičení, kterého se zúčastnily i krizové štáby obcí a další organizace. Nakonec záchranáři vylovili neznámý předmět.

„Nosným problémem cvičení je vyčištění plavební dráhy. Abychom mohli cvičení zrealizovat, museli jsme navodit nějakou situaci, která je zcela fiktivní. V tomto případě lovíme cisternu s jedovatou látkou. Znázorňuje ji právě materiál potopený v řece,“ uvedl vedoucí cvičení Peter Macko.

Fiktivní krizový štáb se skutečnými členy krizových štábů kraje a obcí se musel vypořádat s fiktivní situací. „Situace je nastavená tak, že jde o únik jedovaté látky z cisterny do ovzduší a je potřeba zajistit zázemí pro evakuované obyvatelstvo,“ uvedl Jiří Vágner z odboru krizového řízení kanceláře hejtmana.

Cisternu měly podle scénáře „hrát“ zbytky pontonového mostu potopené v řece. „Situace je fiktivní, ale má reálný základ z povodní v roce 2002. Podklady jsme získali z evakuačního centra na Strahově,“ vysvětlil vedoucí cvičení Peter Macko.

Potápěči pak na břeh vynesli záhadný hliníkový předmět. Někdo tvrdil, že jde o ponton, který vyrobili za války provizorně z letadla, jiní, že je to pontonová loď.

V rámci cvičení vyrostl na louce u Rohatce stanový tábor, který by v případě krizové situace ubytoval evakuované obyvatelstvo. Jeho zázemí zajišťovalo sdružení neziskových organizací Jihomoravského kraje Panel.

Krizový štáb umístěný v evakuačním táboře se musel se simulovanou situací vypořádat. „Lidé tu přicházejí na zcela nová řešení krizové situace a přitom si předávají zkušenosti,“ zhodnotil význam cvičení Peter Macko.

Podobná cvičení se pořádají pravidelně, tentokrát ho kraj spojil s vytažením nebezpečné překážky v řece Moravě.

„Na cvičení by stejně musely všechny složky záchranného systému vyjet a je přínosné, když se nám v rámci cvičení podaří udělat kus užitečné práce,“ zhodnotil smysl celé akce hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek.

Není úplně jasné, jak se pontony do řeky dostaly. Může jít o zbytky z války, nebo také z cvičení v sedmdesátých letech. Jejich odstranění ale bylo nutné. Umožní lepší splavnost Moravy.

„Hliníkové pontony třicet centimetrů pod hladinou byly velkým nebezpečím pro lodě,“ upozornil František Ondruš z hodonínského přístaviště U Jezu. Plavba po Moravě by tu teď měla být bezpečnější.